Vypnutý JavaScript

Co jsou přeplatky a jak vznikají?

Přeplatky na dani jsou situace, kdy jste na daních v rámci placení zálohy na daň zaplatili více, nebo jste například uplatnili mnoho nároků na slevu na dani, nebo na daňové odpočty. Jak to zjistíte?

Při podávání daňového přiznání, tedy po vyčíslení všech příjmů a výdajů, odečtení již uhrazených záloh, uplatnění slev a odpočtů vám vyjde určitá částka. Pokud máte výsledek kladný, zaplatili jste více, než bylo potřeba a vzniká vám nárok na vrácení peněz od státu.

Důležité je zmínit, že k tomu, aby vám stát na dani vrátil co největší částku, je třeba také uplatnit všechny daňové slevy a odpočty, které se na vás vztahují.

Slevy na dani

Mezi ty nejčastější patří daňový bonus na poplatníka, daňové zvýhodnění na děti, dále sleva na vyživovaného manžela/manželku nebo sleva pro držitele průkazu ZTP/P.

• Sleva na poplatníka se týká všech, kdo mají zdanitelné příjmy. Pro rok 2024 je stanovena na 30 840 Kč ročně.

• Sleva na vyživovaného manžela/manželku se uplatňuje v případě, pokud nemá váš manžel/manželka vlastní příjmy nebo je má nízké. Výše slevy pro rok 2024 je 24 840 Kč.

• U držitelů průkazu ZTP/P se sleva uplatňuje i v případě, že nemají přiznaný invalidní důchod. V roce 2024 je sleva stanovena na 16 140 Kč za rok.

• Slevu na dítě si vždy uplatňuje pouze jeden z rodičů. Výše za jedno dítě je v roce 2024 stanovena na 15 204 Kč za rok.

Pokud jste zaměstnanec, tak vaše daňové přiznání za vás bude podávat váš zaměstnavatel. Nutné je ale na začátku každého kalendářního roku podepsat „Prohlášení poplatníka daně z příjmů”, tzv. růžové prohlášení.

Jak funguje vrácení přeplatku na dani?

Důležité je hned na začátek zmínit, že stát vrácení přeplatku nedělá automaticky. Je potřeba si o něj zažádat, a to právě v rámci podání daňového přiznání. Žádost o vrácení přeplatku je totiž jeho součástí a vyplňuje se na konci formuláře.

Pokud si o vrácení nezažádáte v rámci daňového přiznání, můžete tak udělat do uplynutí 6 let, a to na finančním úřadu, který vaše daně eviduje.

Samostatnou žádost je možné zaslat prostřednictvím:

• aplikací Online finanční úřad – daňová informační schránka, která je dostupná na portále Moje daně

• aplikací Elektronická podání pro Finanční správu, která je také dostupná na portále Moje daně

• datové schránky (pokud ji máte zřízenou a zpřístupněnou)

• e-mailu, který je ovšem potřeba do 5 dnů potvrdit např. v listinné podobě s vlastnoručním podpisem

Přeplatek bývá vrácen buď na adresu poplatníka, nebo na účet, záleží, jakou možnost si zvolíte.

Upozorňujme, že pokud je váš přeplatek nižší než 200 Kč, finanční úřad vám ho neproplatí. Místo toho jej využije na úhradu vašich budoucích daňových povinností.

Kdy se přeplatky vrací?

Finanční úřad má na vrácení přeplatku na dani lhůtu 30 dní, která se počítá od skončení lhůty pro podání daňového přiznání. Záleží tedy, jakou formou budete přiznání podávat.

• V případě podání daňového přiznání papírovou formou, tedy v termínu do 2. dubna 2024, vám bude přeplatek vrácen do 2. května 2024.

• Pokud zvolíte elektronické podání v termínu do 2. května 2024, bude vám přeplatek vrácen nejpozději do 2. června 2024.

• V případě, že jste pro podání využili daňového poradce, který jej podal v termínu do 3. července 2024, bude vám přeplatek vrácen do 2. srpna 2024.

Mohlo by vás také zajímat:

• Změny v daních od ledna roku 2024

• Podání daňového přiznání v roce 2024

• Nestihli jste podat daňové přiznání v řádném termínu?

• Vyplatí se paušál pro OSVČ?

Už žádné ztrácení času čekáním na poště nebo cestováním na schůzky jen kvůli podpisu. Elektronický podpis, který umožňuje ověření identity a souhlasu s dokumenty online, otevírá dveře k efektivnějšímu a ekologičtějšímu způsobu práce. Je přístupný kdekoli a kdykoli. Tato praktická pomůcka se ukazuje důležitou pro sektor pojišťovnictví, který je historicky zatížený papírovou administrativou.

Jak vlastně funguje elektronický podpis? Není to nic složitého, dá se to zvládnout v několika krocích. Důležité je vědět, že existují různé stupně, jak lze smlouvy podepisovat, ať už jde o plně podepsaný online dokument či kombinaci elektronického a fyzického podpisu.

Co je to elektronický podpis?

Jedná se o náhradu klasického ručního podpisu. Umožňuje nám elektronicky odsouhlasit obsah jakéhokoliv dokumentu nebo smlouvy. Pro plnou právní platnost je však třeba, aby váš elektronický podpis splňoval určité požadavky stanovené zákonem. Musí být spojen s identitou podepisující osoby.

Jak si zařídit elektronický podpis?

1. Vyberte si důvěryhodného poskytovatele elektronického podpisu

Existuje mnoho různých poskytovatelů služeb elektronických podpisů, v zahraničí jsou to Adobe Sign, DocuSign, SignEasy nebo HelloSign. V České republice jsou tři poskytovatelé certifikačních služeb, na který je elektronický podpis založen. A to Česká pošta, eIdentity a První certifikační autorita. Každý z nich má svůj postup na získání certifikátu online, který lze zřídit nejen pro fyzickou osobu, ale také pro podnikatele nebo firmy. V případě České pošty je potřeba získat certifikát osobně na poště s vyplněnou žádostí.

2. V čem lze podepisovat

Každý poskytovatel nabízí svým předplatitelům aplikaci či rozhraní, ve kterém lze elektronický podpis uskutečnit. Po úspěšné registraci máte připravený osobní prostor, kam lze nahrávat dokumenty, které chcete podepisovat elektronicky. Tyto dokumenty mohou být ve formě PDF, Word, Excel nebo jiných podporovaných formátů.

3. Podepisování a odeslání dokumentů

Jakmile máte vše nastaveno, můžete začít se samotným podpisem dokumentů. Obvykle stačí nahrát dokument do aplikace a podepsat ho elektronicky. Po dokončení podpisu můžete dokument uložit a odeslat. Většina platforem umožňuje odeslat podepsaný dokument e-mailem nebo ho stáhnout ve formátu PDF.

4. Správa podepsaných dokumentů

Můžete sledovat a spravovat podepsané dokumenty přímo z platformy poskytovatele. To zahrnuje sledování stavu podpisu, jeho úpravu a přístup k archivovaným dokumentům. Nezapomeňte si přečíst podmínky, protože uložiště může být omezené, podobně jako datová schránka. Pozor také na to, jak dlouhé předplatné zvolíte, poskytovatelé nabízí standardně rok.

Stupně elektronického podpisu

Existují různé stupně elektronického podpisu, které se liší v závislosti na způsobu ověření identity a úrovně zabezpečení.

Jednoduchý elektronický podpis

Nejjednodušší forma elektronického podpisu, která nevyžaduje žádné speciální ověření identity. Může se jednat například o sken ručního podpisu připojený k dokumentu. Využít jej můžete při žádosti o cestovní pojištění, povinné ručení nebo při změnách v již existujícím pojištění (údaje o pojištěnci).

Pokročilý elektronický podpis

Vyžaduje pokročilé ověření identity, jako je například použití certifikátu, který je vydán důvěryhodným poskytovatelem. V Česku tedy výše zmíněnými třemi institucemi. Vyžadován může být u smluv o životním pojištění nebo při finančních transakcích.

Kvalifikovaný elektronický podpis

Nejvyšší stupeň zabezpečení, který je v souladu s evropskou legislativou (eIDAS). Vyžaduje speciální certifikát a hardware pro podepisování. Setkat se s ním můžete u podepisování dlouhodobých smluv nebo při pojištění majetku.

Generali Česká pojišťovna poskytuje svým klientům pokročilý elektronický podpis, který splňuje veškeré právní požadavky a zabezpečení. Tento typ podpisu je dostačující pro většinu běžných pojistných smluv a dokumentů. Setkat se s ním můžete například při online komunikaci s vaším poradcem, který vás provede podpisem smluv díky aplikaci ePodpis přímo od Generali.

Kombinace elektronického a ručního podpisu

Pokud byste uvažovali o možnosti, že k podpisu konkrétního dokumentu nebo smlouvy využijete elektronický podpis a druhá strana jej podepíše ručně, mějte se na pozoru. Když elektronicky podepsaný dokument vytisknete a dodáte k podpisu druhé straně, tak tímto momentem ztrácí váš elektronický podpis svou originalitu. Nejedná se tedy o originál. Do stejné situace se však můžete dostat například při oskenování ručního podpisu.

Možnosti tak máte tři, nejjednodušší je podepsat dokument z obou stran elektronicky. Nebo vytvořit dvě verze dokumentu, který podepíše jedna strana ručně a druhé vyhotovení druhá strana elektronicky. Oba dokumenty musí být autentické a odkazovat vzájemně na sebe. Třetí variantou je zapojit notáře, který ověří pravost podpisů a dokumentů.

Protože se v Generali České pojišťovně snažíme o usnadnění všech úkonů, zjednodušujeme proces podepisování dokumentů a umožňujeme rychlé a efektivní uzavírání smluv. Pro elektronický podpis máme dokonce svoji aplikaci do mobilu ePodpis. A navíc to šetří spoustu papíru, což zapadá do naší strategie být odpovědný pojistitel. Všechny dokumenty pak najdou naši klienti v Klientské zóně.

Mohlo by Vás zajímat:

• Jak na uzavírání smluv a podepisování dokumentů online

• Klientská zóna Generali Česká pojišťovna: Usnadněte si život

• Generali Česká pojišťovna odměňuje udržitelné podnikání v soutěži SME EnterPRIZE 2024

• Virtuální elektronický asistent: s čím pomůže vaší firmě?

Do povědomí se Jan Punčochář dostal jako jeden z porotců v oblíbené soutěži Masterchef. Nyní za jeho jídlem lidé z širokého okolí jezdí do restaurace U Matěje, kterou provozuje od roku 2019.

Vy jste v kuchařské branži přes dvacet let. Je to tak?

Ano, to tak bude. Možná už víc k těm čtyřiadvaceti, začal jsem vařit v šestnácti, tedy v profesionální kuchyni. Od 23 let dělám šéfkuchaře.

Kdybyste věděl to, co víte teď, co byste řekl šestnáctiletému Honzovi?

Neměnil bych nikdy nic. Já bych Honzovi řekl, dělej to, co děláš normálně. Já se nevracím zpátky, co bych měl udělat jinak. Asi bych neměnil vůbec. Pro mě je to láska.

Musí být člověk multitalentovaný, aby mohl provozovat restauraci?

To bych zase nepřeceňoval. Nejsme lékaři, ale musíte mít k tomuto vlohy.

Když už jsme u těch vloh, tak od roku 2019 provozujete restauraci u Matěje. Jaké to bylo rozjíždět podnik v momentě před covidem?

Pro mě to bylo hrozně těžké, protože celý život jsem dělal malé restaurace. První měla 27 míst, druhá 40, takže otevřít si kolos, který má skoro 200 míst, jsem si nedokázal vůbec představit. Když jsme poprvé otevřeli, čekalo tam 60 lidí před otevřením.

Jaký jste z toho měl pocit?

To pro mě byly nejhorší tři měsíce v mým životě, protože jsme nevěděli, jak brát rezervace, jak se na to připravit. Já na ty začátky nerad vzpomínám, protože teď už víme trošku, jak to dělat, ale na začátku to bylo strašné peklo. Když mi tam vylezlo 60 jídel najednou, tak jsem myslel, že se zabiju.

Když chce člověk založit svoji vlastní restauraci, potřebuje sehnat nějakého investora? Funguje to tak, že ten investor chce určitý koncept nebo konkrétní vizi a dělá se i ekonomický plán?

Jasně, jako v každém byznyse. Plánuje se, co to bude za restauraci, koncept, ekonomický plán, vrácení investice. Je to byznys, a docela tvrdý. Když někdo někam dává peníze, tak chce vědět, jakým způsobem to bude probíhat.

V článku časopisu Forbes psali, že když se otevřel Matěj, bylo tam uvedeno: Vaříme česká jídla nečesky. Věděli jste dopředu, že ten koncept bude orientovaný takto?

Na začátku to bylo jasné. Když jsem přišel na to místo, tak jsem věděl, že tam prostě francouzská kuchyně nebude úplně ideální. Když tam přijdete a vidíte ty kaštany, obrovskou zahrádku, víte, že jste na vesnici. Prostě hospoda na venkově. A venkov, to je česká kuchyně. Aspoň pro mě.

A i pro ostatní?

Zrovna včera jsme tam měli zákazníky a oni říkali: „Hele, to je fakt tak rodinné, tak hezké, že vám nevadí, když nám upadne příbor, nebo že rozlijeme vodu. Cítíme se jako doma.“ A to je přesně to, jak jsem o tom uvažoval už od začátku.

Jak je pro vás důležité vidět zpětnou vazbu?

Já si dělám legraci, vždycky říkám, kdyby vám něco nechutnalo, tak mi to neříkejte. Ale je to tak, že je pro mě hrozně důležitá. Jestli jim chutná. A vždycky je dobré vědět, jestli to děláte dobře, nebo ne.

Jak dlouho průměrně z vaší zkušenosti trvá, než restaurace začne generovat stálý výkon ve smyslu, že se tam ty lidi rádi vrací?

Za první tam musí přijít. Takže na začátku musíte udělat to, aby tam ti lidi přišli, aby ta šuškanda byla taková, že to chtějí ochutnat. Pak myslím, že trvá rok, aby se ta restaurace trošku zaběhla. Na to právě není manuál, to musíte asi cítit, jak to udělat. Ale jsem rád, že nám se to, musím zaťukat, zatím povedlo.

Jak vytváříte nový recept?

Já na to mám hrozně hezkou věc. Když jsem psal jídelní lístek, tak jsem si k tomu nalil sklenku vína a začínal jsem vždycky nějakým bílým, pak jsem přešel do červeného. Ale musíte si to zapisovat, protože ráno nic nevíte. Je to individuální. Někdy vás to napadne hned. Někdy nad tím přemýšlíte déle. Někdy to předěláváte prostě čtyřicetkrát.

Jak se Jan Punčochář se svou restaurací popral s covidem a co si myslí o michelinských hvězdách? Poslechněte si celé povídání v podcastu Stačí málo o tom, jak prošel zahraničními i pražskými top restauracemi. A taky uslyšíte, jaké to je, když na něj v pořadu Masterchef míří devět kamer.

Mohlo by Vás zajímat:

• Jak vytvořit finanční plán pro podnikání

• Podnikání jako zaměstnanec: Jak začít? 

• Praktické rady, kde hledat konkurenci ve vašem podnikání

• Ředitel Sonnentoru Josef Dvořáček: Dává mi smysl dělat věci jinak

Podnikání je cesta plná nejen úspěchů, ale také překážek a nečekaných výzev. Ve světě, kde se situace rychle mění a na konkurenci narazíte na každém kroku, je klíčové mít solidní zázemí, které vás ochrání před možnými riziky. Generali Česká pojišťovna reaguje na tyto potřeby inovovaným produktem Jistota 2.0, určeným speciálně pro drobné podnikatele a živnostníky. Nová verze pojištění přináší nejen rozšířené pokrytí, ale i flexibilitu. Tyto novinky reagují právě na aktuální potřeby podnikatelů.

Jistota 2.0: Komplexní pojištění majetku a odpovědnosti

Rychlost sjednání, přehlednost a moderní design. To jsou hlavní znaky, které Jistota 2.0 přináší. S možností individuálního nastavení pokrytí podle specifických potřeb firmy, od majetkového pojištění až po pojištění odpovědnosti, nabízí Jistota 2.0 komplexní řešení, které chrání nejen vaši firmu, ale i vás jako podnikatele.

Novinky v produktu zahrnují mimo jiné pojištění pro fotovoltaické elektrárny a dřevostavby, což odráží rostoucí trend využívání udržitelných zdrojů.

Jistota 2.0 toho ale nabízí mnohem více. Nyní máte například na výběr mezi třemi přednastavenými balíčky, včetně unikátní nabídky ALLRISKS. To znamená, že máte pojištěno vše, co není explicitně vyloučeno. Pro situace, kdy dojde k přerušení provozu, jsme rozšířili krytí o vícenáklady až do výše 1 milionu korun. Ty, kteří plánují cesty za hranice České republiky, určitě potěší, že pojištění elektroniky nyní pokrývá celou Evropu. Dále jsme rozšířili nabídku asistenčních služeb až na čtyři možnosti výběru. Aby vás netrápila inflace a s ní spojené nutné aktualizace pojistné částky vašeho majetku, zavádíme možnost automatické indexace. A pokud vlastníte majetek na více místech, můžete nyní snadno pojistit až pět různých adres nebo parcel.

Pro jaké případy je určeno pojištění majetku a odpovědnosti?

V pojištění odpovědnosti se praxi setkáváme s rozmanitými případy, které ukazují, že pojištění odpovědnosti je nezbytné pro každého podnikatele. Pro příklad můžeme uvést různé situace, které jsme ve spolupráci s našimi klienty úspěšně vyřešili.

Např. provozovatelé hotelů či penziónů se setkávají s odcizením věcí hostů z pokoje, přes případy, kdy si host v restauraci např. roztrhne oblek o poškozenou židli, až po ojedinělý, ale velmi vážný případ zřícení terasy penzionu i s hosty. U stavebních firem jsme se setkali s nesprávně zajištěným lešením. To následně spadlo a poškodilo sousední budovu. Setkáváme se i s potřísněním okolních věci malířskou barvou nebo třeba pádem nářadí ze střechy na kolemjdoucího chodce nebo na cizí vozidlo.

Dalším případem může být chybné zapojení fotovoltaické elektrárny řemeslníkem, což vede k požáru a poškození domu, špatné připojení krbových kamen kominíkem, nebo když prodejce či výrobce dodá vadný elektrospotřebič, který způsobí škodu na budově či vybavení.

Pojištění majetku pak pamatuje nejen na krytí škod v souvislosti s živelními nebezpečími, odcizením nebo vandalismem, případně na věci poškozené v důsledku dopravní nehody při přepravě, ale i na pády a nárazy, které lze řešit v rámci varianty ALLRISKS.

Dalším důležitým pojištěním je i přerušení provozu, které vás ochrání v případech, kdy není následkem pojistné události možné pokračovat v podnikatelské činnosti ve vaší provozovně nebo vám vzniknou náklady spojené s přesunem vašeho vybavení do jiných prostor.

V neposlední řadě pojištění majetku myslí i na pojištění strojních a elektronických zařízení, která jsou pojištěna mimo jiné na vnitřní poruchy nebo vniknutí cizího předmětu, i v tomto případě se jedná o pojištění ALLRISKS.

Tyto příklady ilustrují široké spektrum potenciálních rizik a důležitost adekvátního pojištění.

Rozšířená ochrana

Jistota 2.0 je ideálním řešením pro všechny, kteří hledají komplexní ochranu svého podnikání nebo potřebují specifické pojištění majetku či odpovědnosti. Díky široké škále krytí, flexibilitě a možnosti volby mezi různými balíčky si každý může přizpůsobit pojištění přesně podle svých potřeb. S Jistotou od Generali České pojišťovny tak můžete podnikat s klidem, že jste ochráněni před nepředvídanými situacemi a můžete se plně soustředit na rozvoj svého byznysu.

Jistota 2.0 od Generali České pojišťovny je více než jen pojištění; je to partnerství pro drobné podnikatele a živnostníky, které poskytuje nejen ochranu, ale i klid a oporu v každodenním podnikání. S našim pojištěním budete připraveni čelit jakýmkoli výzvám příští éry.

Mohlo by Vás zajímat:

• Pojistit si můžete i špatná manažerská rozhodnutí

• Indexování pojištění: Nenechte se doběhnout inflací!

• Pojištění majetku může zachránit firmu

• Podnikání bez pojištění odpovědnosti je hazard

• Jak na pojištění silničních dopravců

Co je daňové přiznání?

Daňové přiznání je forma výkazu, kterou budete vyplňovat, pokud jste daňoví poplatníci. V přiznání se uvádějí informace jako jsou zdanitelné příjmy za uplynulé období, použité daňové slevy a také, kolik jste již zaplatili v průběhu roku formou záloh. Na základě pokynů je potřeba provést výpočet částky, kterou ještě dlužíte nebo která vám náleží, a tuto částku uvést do příslušného formuláře.

Kdo přesně musí daňové přiznání podávat?

Podle platného zákona je povinností každé fyzické osoby, která má roční příjem přesahující 50 000 Kč, podat daňové přiznání. Do této částky se nepočítají příjmy, které jsou osvobozené od daně, jako jsou dary nebo dědictví, ani příjmy zdaněné srážkovou daní, například z dohod o provedení práce.

Pokud jde o zaměstnance, obvykle je povinnost podání daňového přiznání splněna zaměstnavatelem, pokud zaměstnanec podepsal tzv. růžové prohlášení poplatníka a nemá současně více příjmů. V opačném případě je zaměstnanec sám zodpovědný za podání daňového přiznání.

Stejně tak většina podnikatelů je povinna podat daňové přiznání. Výjimku tvoří pouze OSVČ s nízkým ročním příjmem (do 50 000 Kč u hlavní činnosti a do 20 000 Kč u vedlejší činnosti při zaměstnání) a živnostníci v režimu paušální daně.

Do kdy je potřeba podat daňové přiznání?

Obvykle se daňové přiznání podává do 1. dubna, avšak letos tento termín připadá na Velikonoční pondělí, a proto je nejzazším termínem pro podání daňového přiznání za rok 2023 úterý 2. dubna.

Finanční úřady tolerují zpoždění podání o 5 dní, avšak poté mohou být uplatněny sankce, jako je pokuta za pozdní podání a úroky z prodlení v případě opožděného uhrazení daně.

Co uvést v daňovém přiznání?

Daňová sazba pro fyzické osoby činí 15 % ze základu daně a 23 % z částky, která přesahuje roční limit ve výši 48násobku průměrné mzdy pro rok 2023. Podle zákona o daních z příjmů sem spadají:

• Příjmy ze zaměstnání (§ 6)

• Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7)

• Příjmy z kapitálového majetku, jako jsou podíly na zisku, licenční poplatky nebo úroky (§ 8)

• Příjmy z pronájmu (§ 9)

• Ostatní příjmy, které nespadají do žádné z předchozích kategorií (§ 10)

Jak podat daňové přiznání?

Mezi nejjednodušší cesty patří využití služeb daňového poradce, který přiznání vyplní za vás, nebo využití služeb jako je iDoklad, nebo Money S3, pokud už je využíváte k fakturování.

Pokud nic z výše uvedeného nepoužíváte, doporučujeme využít formuláře na platformě Moje daně, který vás podáním provede krok za krokem. 

Připravte se, že v rámci podání budete potřebovat uvést údaje o vás, jako o poplatníkovi, tedy IČO, jméno a příjmení, adresu apod. a v následující části podání pak budete muset stanovit dílčí základ daně z podnikání. Platforma obsahuje formuláře, které vás navedou tak, abyste podání zvládli.

Co se stane, pokud…?

Pokud podáte daňové přiznání po termínu, můžete čelit riziku sankcí. Nicméně, jak bylo řečeno výše, je zde určitá míra tolerance, a to do 5 dnů. Pokud se však zpozdíte déle, úřad vám vyměří pokutu ve výši 0,05 % z daně stanoveného či odpočteného množství za každý den opoždění (maximální výše pokuty je 5 % daného částky).

Pokud uděláte chybu v daňovém přiznání a objevíte ji před uplynutím lhůty pro podání, stačí vyplnit opravné daňové přiznání a poslat jej finančnímu úřadu. Pokud chybu objevíte později, předpisy poskytují možnost korekce. Máte na to až 3 roky od vypršení lhůty pro podání původního přiznání.

Pokud budete potřebovat pomoct, doporučujeme obrátit se na daňového poradce, který může vám může poradit, nebo vyplnit přiznání za vás.  Připomínáme také, že jakmile přiznání podáte, je potřeba do uplynutí jednoho měsíce dodat přehledy o příjmech a výdajích vaší zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Mohlo by Vás zajímat:

• Změny v DPP a DPČ v roce 2024: Co musíte vědět

• Změny v sazbách DPH 2024

• Novela zákoníku práce 2023: Co musíte jako podnikatelé vědět

• Práce na dálku v roce 2023: Nová pravidla pro podnikatele

Bez pojištění by byl život podnikatelů mnohem těžší. Díky kvalitně sestavenému pojištění se při podnikání nemusíte bát poškození firemního majetku, vozidel, škod způsobených vlastními zaměstnanci ani třeba špatných rozhodnutí. Je tu ale jeden háček – pojistka může zastarat a v případě pojistné události vám pojišťovna vyplatí podstatně méně peněz, než budete potřebovat. Jak je to možné a jak se této situaci vyhnout? V tomto článku vám prozradíme, jak vám dokáže pomoci indexování pojistných smluv.

Udržování hodnoty pojistných smluv

Nejprve si řekněme, co si má člověk představit pod indexací pojištění. Je to pravidelná aktualizace pojištění, která zajišťuje udržování hodnoty vašeho pojištění v postupujícím čase – formou průběžného navyšování částek, na které jste se v minulosti pojistili. Tyto částky pojišťovny označují jako pojistné částky a jejich úkolem je pomoci vám překonat určitou škodu nebo výpadek příjmů. Tedy překonat kritické situace ohrožující chod podnikání, a ty mohou ve vašem podnikatelském životě nastat velmi nečekaně. Často v ten nejméně vhodný okamžik.

V průběhu let dochází na trhu ke zvyšování cen zboží a služeb, ale také hodnoty vaší firmy a majetku. Tomuto trvalému zvyšování cen se všeobecně říká inflace. Jinými slovy, kvůli inflaci má tisícikorunová bankovka v dnešní době výrazně jinou (nižší) hodnotu než třeba před čtyřmi lety. Koupíte si toho za ni zkrátka mnohem méně. To samé platí u pojištění. Abyste vám tedy mohlo pojištění zajistit stejnou hodnotu plnění, jako před několika lety, je potřeba pojistné částky pravidelně navyšovat.

Náhrada škody v nových cenách

Pravidelná aktualizace pojistných smluv zajišťuje, že vám pojištění dokáže pomoci i po letech stejně účinně, jako v okamžiku podepsání pojistné smlouvy před lety. A to navzdory postupnému růstu cen zboží a služeb.

Představte si situaci, kdy jste si například v roce 2019 pořídili budovu pro podnikání, v nových cenách za 10 milionů korun. Na tuto hodnotu byla nastavena i pojistná částka ve vašem pojištění, a pojistku jste od té doby neaktualizovali. Za těchto okolností byste si v současnosti už stejnou budovu v případě jejího zničení neměli šanci za pojistnou částku 10 milionů znovu pořídit. Po pouhých čtyřech letech totiž nové ceny stouply na hodnotu cca 14 milionů korun. Chyběly by vám tak čtyři miliony korun na pokrytí nákladů spojených se znovupořízením stejné budovy.

Bez pravidelných aktualizací pojistných smluv se také vystavujete riziku podpojištění. Například při částečné škodě na majetku ve výši jednoho milionu korun vám hrozí stejná situace jako při zvýšení nových cen nemovitostí. Milion z roku 2019 nemá stejnou „hodnotu“ jako stejná částka v současnosti. Ze strany pojišťovny bude tedy „kráceno“ pojistné plnění ve stejném poměru, jako v případě budovy z předchozího odstavce. Poměr 10 milionů ku 14 milionům dává hodnotu 0,714; přestože vám pojišťovna vyplatí pojistné plnění ve výši jednoho milionu korun, reálná „užitná“ hodnota milionu z roku 2019 bude na současném trhu jen zhruba 714 tisíc korun (pro zjednodušení příkladu neuvádíme spoluúčast).

Pouze pravidelná aktualizace pojistných smluv, a zejména pak pojistných částek a limitů, spolehlivě ochrání podnikání nejen před rozmary počasí, ale i před inflací. A jedině dobře nastavené a pravidelně aktualizované pojistné smlouvy dokážou vašemu podnikání zajistit dostatečnou ochranu, kvůli které jste si tyto pojistné smlouvy sjednávali.

Mohlo by vás zajímat:

• Jak na pojištění silničních dopravců

• Pojištění v oboru znaleckých činností je nyní povinné

• Pojištění majetku může zachránit firmu

• Podnikání bez pojištění odpovědnosti je hazard

• Univerzální pojištění ProfiPlán myslí na všechny podnikatele

Výhra až 150 000 korun, kampaň v médiích na podporu byznysu nebo postup do evropského finále v Bruselu. To jsou ceny, které letos čekají na mikro, malé a střední podniky (tzv. SME) a start-upy do 250 zaměstnanců, které podnikají udržitelně s ohledem na životní prostředí. Generali Česká pojišťovna totiž pořádá už čtvrtý ročník soutěže SME EnterPRIZE a přihlásit se můžete do 5. dubna na webu soutěže. Už jste se registrovali?

„Chceme-li zachovat svět, který známe, i pro naše další generace, musíme všichni přiložit ruku k dílu – společnosti i jednotlivci. Pro skupinu Generali je téma udržitelnosti velice důležité a v rámci naší strategie jej chápeme jako součást našeho podnikání. Právě proto už několik let podporujeme udržitelné podnikání malých a středních firem prostřednictvím soutěže SME EnterPRIZE,“ říká manažerka udržitelnosti v Generali České pojišťovně Petra Nováčková.

Rozmanitost firem a udržitelné start-upy

Předchozí ročníky soutěže SME EnterPRIZE jasně ukázaly, že mnoho českých společností dosahuje úspěchů díky udržitelnému podnikání. Do soutěže, se každý rok hlásí pestrá skupina podniků z různých oborů a mezi finalisty bývají firmy z oblasti zemědělství, biopotravin, recyklace a obnovitelné energie.

„Určitě budeme v porotě rádi, když letos uvidíme více zástupců z oblasti udržitelného stavebnictví nebo dopravy, snad se to letos podaří,“ říká předsedkyně poroty soutěže Helena Továrková z Nadace Veronica, která podobu soutěže a její průběh odborně zastřešuje.

Agentura CzechInvest, která podporuje start-upy více než 10 let, se stala garantem kategorie start-upů. „Česká ekonomika je jedna z nejprůmyslovějších v EU, což ji činí energeticky náročnou. Máme málo udržitelných start-upů financovaných rizikovým kapitálem. Připojením k soutěži podporujeme zelenou transformaci a inovativní podnikání. Vnímáme také synergie s naším projektem Technologická inkubace, kde právě EcoTech Hub může být pro účastníky soutěže dalším krokem v jejich rozvoji,“ řekl Filip Krůta, ředitel EcoTech Hubu společnosti CzechInvest.

Letos soutěží i studenti

Oproti loňskému ročníku soutěže nabízí ten letošní hned několik důležitých novinek. V loňském roce se soutěž otevřela mikropodnikům a živnostníkům, ale také se rozrostla o novou soutěžní kategorii pro start-upy.

„Také jsme si připravili novinku – cenu vysokoškolských studentů v kategorii start-upů. Naším cílem je totiž do soutěže postupně zapojit různé subjekty, které jsou s tématem udržitelnosti SME a start-upů spojené. Navíc jsme navýšili finanční výhry, což může být částečnou motivací přihlásit se k nám do soutěže,“ připomíná Petra Nováčková.

Vítěz bude známý v červnu

Všechny přihlášky, které firmy podají do 5. dubna 2024 na webu soutěže www.sme-enterprize.cz, zhodnotí odborná porota. V ní zasednou odborníci z řad byznysu, neziskového sektoru a vysokých škol. Vítěze odborná porota vybere na základě několikakolového posuzování a pohovorů. Desítka nejlepších podniků a pětice úspěšných start-upů budou vyhlášeny začátkem června. Vítězná trojice SME firem a vítězný start-up pak budou oceněni na slavnostním finále, které proběhne v červnu v Praze.

„Jedna ze tří nejlepších SME společností z Česka bude vyslána do mezinárodního finále soutěže v Bruselu, které proběhne na jaře příštího roku. Právě účast v celoevropském kole dává finalistovi možnost představit se na mezinárodním poli, a získat tak zajímavé kontakty,“ uzavírá Petra Nováčková z Generali České pojišťovny.

Mohlo by Vás zajímat:

• Sonnentor není jen značka kvalitních čajů, ale místo setkávání | Podcast

• Startup myco: Houby jako ekologická alternativu plastů a dřeva

• Biopekárna Zemanka: Jejich sušenky i cirkulární potravinářství dobývají svět

• Sociální biofarma pomáhá a šíří ekologickou osvětu v regionu

Tradičně se zemědělci museli potýkat s nutností fyzicky podepisovat a doručovat papírové dokumenty, což byl časově náročný a mnohdy stresující proces. Obzvláště pokud se blížil konec října, kdy bylo třeba vše dokončit

Generali Česká pojišťovna však výrazně změnila pravidla hry tím, že zavedla plně elektronický přenos Potvrzení o výši uhrazeného pojistného včetně údajů o platbách, čímž odpadá potřeba osobního doručování těchto papírových dokumentů a zemědělci už nemusí hlídat striktní termíny jejich dodání.

Jak dokládat dokumenty na podporu zemědělce?

Výměna elektronických dat mezi pojišťovnou a PGRLF představuje pro klienty se zemědělským pojištěním komfort, významné snížení administrativy i rizik spojených s nedodržením rozhodných termínů. Novinku elektronické výměny dat mohou využít klienti se sjednaným pojištěním plodin či hospodářských zvířat.

„Nyní tento proces doložení dat jako jediná pojišťovna nabízíme v plně elektronické podobě. S PGRLF si dokumenty vyměňujeme čistě digitálně. Výhodou je, že poté, co od klienta získáme patřičný souhlas, tuto administrativu uděláme za něj,“ vysvětlila nový přístup Alena Stiborová, senior manažerka zemědělského pojištění v Generali České pojišťovně.

Od spuštění pilotního režimu této služby na podzim 2023 se v Generali České pojišťovně setkali s nadšením ze strany klientů. Více než tisíc zemědělců už tuto možnost využilo, přičemž vysoká míra spokojenosti potvrzuje, že jde o vítanou změnu.

 Jak jednodušeji získat podporu pojištění?

Udělení souhlasu: Na úvod je nutné, aby klient udělil pojišťovně souhlas s předáním potřebných dat PGRLF. Tento souhlas je možné udělit během pravidelného setkání se správcem pojistné smlouvy, což je jednoduchý proces, který nevyžaduje žádné složité kroky. Je důležité, že souhlas je vázaný na konkrétní pojistnou smlouvu, nikoli na identifikační číslo organizace (IČO).

Platba: Podstatné je také připomenout, že stále platí podmínka, že pojistné nesmí být uhrazeno před podáním žádosti o podporu. V opačném případě by klient ztratil na podporu dříve uhrazeného pojistného nárok.

Zajištění předání dat: Po získání souhlasu pojišťovna převezme zodpovědnost za předání všech potřebných dokumentů, včetně Potvrzení o výši uhrazeného pojistného a údajů o platbě, přímo PGRLF. Tento krok znamená, že klienti již nemusí být v přímém kontaktu s fondem pro účely dotace, což značně snižuje jejich administrativní zátěž.

„Nový a výrazně jednodušší způsob pro naše klienty znamená bezesporu významné snížení administrativní zátěže, ale také rizik, které jsou spojena s nedodržením rozhodných termínů,“ uzavřela Alena Stiborová. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že se tím také zrychlí celý proces výplaty podpory pojištění.

Mohlo by Vás zajímat:

• Pojištění plodin: spolehlivá pomocná ruka pro pěstitele

• Firmy musí myslet na udržitelné hospodaření

• Kde mohou získat dotace začínající podnikatelé

• Přehledy dotací pro podnikatele: kde je najít a jak se v nich vyznat

Jak jste přišel na myšlenku založit CYRKL?

Hlavní motivací byla frustrace plynoucí ze současného neefektivního způsobu nakládání s materiály, jichž se ročně vytěží miliardy tun a většina z nich má velmi krátký životní cyklus, po jehož skončení často zamíří na skládku. Získávání primárních zdrojů přitom obnáší vynaložení obrovského množství zdrojů a energií a uvolňuje do atmosféry značný objem emisí. Cílem je ukázat firmám, jak pomocí principů cirkulární ekonomiky a díky analýze odpadových toků optimalizovat jejich nakládání s materiály tak, aby se jich pokud možno co nejvíce navrátilo zpět do oběhu či našlo druhý život v pozměněné podobě. Tato idea dala vznik CYRKL Zdrojové platformě, která funguje jako online tržiště, přes které mohou firmy mezi sebou snadno obchodovat s nejrůznějšími odpadními materiály, recykláty, vedlejšími produkty a druhotnými surovinami.

Jaká byla vaše hlavní motivace pro přihlášení do soutěže SME Enterprize?

V účasti v soutěži jsme viděli potenciál inspirovat i další firmy k tomu, aby se ve svém podnikání zabývaly udržitelností a principy cirkulární ekonomiky. Zároveň to byla pro nás možnost se setkat s dalšími inspirativními firmami, pro které není udržitelnost jen vynucenou povinností, ale centrální součástí jejich businessu. Jako každá rostoucí firma jsme uvítali i možnost rozšíření povědomí o našich službách díky soutěži.

Co přesně si máme představit pod pojmem zdrojová platforma a v čem se odlišujete od ostatních řešení na trhu?

CYRKL platforma slouží jako online tržiště pro obchodování s odpadními materiály. Princip je velice jednoduchý. Firma, která se potřebuje zbavit nějakého materiálu, o něm během pár kliknutí zadá informace do bezplatného inzerátu, který následně zveřejní na webové stránce CYRKL. Ostatní uživatelé platformy (kterých je momentálně v Evropě registrovaných již přes 15 000) poté mohou na nabídku reagovat, jejího autora kontaktovat, nabídnout mu cenu a jednoduše se domluvit na prodeji materiálu. CYRKL je unikátní v tom, že přes něj lze obchodovat s jakýmikoliv typy materiálů a recyklátů. Konkurenční platformy se většinou soustředí pouze na úzce definovaný druh materiálů, např. na plasty či kovy. Díky tomu firmy mohou nalézt druhý život i pro méně obvyklé materiály, které by jinak putovaly pravděpodobně na skládku. Dalším unikátem CYRKL je pak služba tzv. odpadních aukcí, které jsou jednoduchým nástrojem pro transparentní výběrová řízení na odběratele odpadních materiálů, který dokáže reflektovat aktuální vývoj cen na trhu.

CYRKL využívá pro svou platformu digitální technologie k propojování původců odpadu s recyklátory. Jak tato technologie funguje?

CYRKL platforma funguje na bázi strojového učení. Systém využívá data k tomu, aby mezi sebou propojoval nabídku a poptávku. Díky neustále optimalizovaným algoritmům naše platforma navádí každého uživatele k řešení zhodnocení materiálů přizpůsobeným jeho konkrétním potřebám s cílem podpořit mechanismy symbiózy v rámci odvětví. Ne vše je ale čistě automatizované. Soustředíme se také na osobní asistenci našim zákazníkům při identifikování potenciálu pro znovuvyužití materiálů přímo v jejich místě.

Kdo může vaši platformu využít? Je vhodná jen pro velké řetězce a nadnárodní firmy, které mají velké množství odpadů, nebo i pro malé podnikatele, či dokonce jednorázové nabídky?

Registrace na platformu je zdarma pro kohokoliv. CYRKL se však specializuje na průmyslové odpady, především pak odpady z výrobních podniků, kde jich vzniká největší množství. Zajímavé kontakty ale díky CYRKL mohou najít i střední podniky či menší podnikatelé, kteří např. jednou za rok nashromáždí větší objem nějakého odpadního materiálu, který ještě může na trhu najít odběratele –⁠ třeba dřevěných palet nebo kovových odpadů. Nabídky lze vkládat i jednorázově, ale v CYRKL jsme samozřejmě rádi, pokud s našimi klienty můžeme budovat dlouhodobou spolupráci. 

Jaké největší nebo nejzajímavější propojení firem se vám dosud podařilo zprostředkovat?

Ke dnešku už jsou úspěšných propojení tisíce. Podařilo se nám například najít odběratele pro odstřižky neoprenu z výroby dětských plavek, které dále poslouží k výrobě zvukové izolace. Dále třeba pro 100 kg odstřižků látek z galanterie, z nichž část byla využita pro výrobu dekoračních předmětů v domově pro seniory. Zvládli jsme také najít partnery pro další využití nepovedených cigaretových filtrů z výroby, použitých železničních pražců nebo obalových fólií. Každý měsíc se v CYRKL aukcích také obchodují stovky tun kovů získaných recyklací použitých elektrospotřebičů.

Kromě tržiště provozujete také službu odpadových skenů. Jak tato služba funguje a jakým společnostem byste tuto službu doporučili?

Cirkulární odpadové skeny bychom doporučili jakékoliv firmě, která vytváří větší množství odpadů. Dle našich zkušeností lze zefektivnit způsob nakládání s materiály v podstatě v jakémkoliv typu firmy. Největší dopad z hlediska finančních i emisních úspor mají naše doporučení samozřejmě ve výrobních podnicích, kde odpadů vzniká největší objem. Skeny už jsme realizovali v množství různých odvětví, od nápojářů přes stavební firmy až po automobilky a výrobce nábytku. 

V současné době jste největší recyklační platforma pro obchodování s průmyslovým odpadem a recykláty v Evropě. V jakých zemích je v současné době CYRKL dostupný, kde se vám daří nejlépe, a zvažujete rozšiřování na další trhy, případně jaké?

CYRKL momentálně nabízí své služby po celé Evropě, pobočky a dedikované týmy má pak aktuálně ve 13 zemích (v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Německu, Rakousku a Švýcarsku, ve Velké Británii a Irsku, ve Španělsku a Portugalsku, v Itálii a ve Francii). Nejlépe se CYRKL kromě domovské České republiky daří i na dalších sousedních trzích východní Evropy, jako je Polsko, ale výrazně roste také například ve Španělsku a v Itálii. V plánech je expanze i do zbytku Evropy a do USA, ambice společnosti do budoucna jsou ale skutečně globální.

Na jakých dalších zajímavých projektech aktuálně pracujete? Co například váš projekt na využití kávové sedliny nebo řepkového proteinu?

Kromě neustálého vylepšování funkcionalit naší platformy pracujeme také na množství zajímavých projektů. Momentálně je to například několik projektů z oblasti biologicky rozložitelných odpadů, jako je např. kávová sedlina. Řešíme také mezinárodní projekt na hledání biologických odpadů využitelných jako potrava pro červy, z nichž se získává protein, který je mnohokrát udržitelnější než bílkoviny získávané z živočišné výroby. Hledali jsme také partnery pro využití zcela nového produktu v potravinářství – pro izolát řepkového proteinu. Podařilo se nám oslovit přes 100 potenciálních partnerských firem, z nichž některé jsou již díky CYRKL ve fázi testování vzorků. Kromě biologicky rozložitelných odpadů se zabýváme například několika projekty z oblasti automobilového průmyslu, a právě dokončujeme s firmou Skanska tzv. predemoliční audit. Jedná se o zmapování veškerých materiálů použitých v budově, které by jinak byly při demolici smíchány a ztratily tím svou hodnotu a s největší pravděpodobností by skončily na skládce.

Firma Stabilplastik se v soutěži umístila na druhém místě a bude na podzim reprezentovat Česko v celoevropském finále soutěže v Bruselu. Přinášíme rozhovor s jednatelem firmy Stabilplastik Patrikem Luxemburkem.

K výrobě plastových palet používáte třeba i plastový odpad ze žlutých kontejnerů. Proč?
Palety jsou natolik „druhořadé“ zboží, že k jejich výrobě lze využívat odpadní plasty bez většího omezení. Pro výrobu je využíván druhotný směsný plastový odpad předzpracovaný do podoby aglomerátu. Jedná se o plastový odpad ze žlutých kontejnerů a z průmyslu v podobě polyethylenu a polypropylenu. Tento plast nelze použít ve vstřikolisových technologiích a dnes z cca 80 % končí v ČR předčasně svoji životnost na skládkách či ve spalovnách.

Jaké jsou výhody plastových palet oproti těm dřevěným?

Od zákazníků máme potvrzenu cca 5-7násobnou životnost oproti paletám dřevěným, někteří zákazníci udávají i více jak 10násobnou životnost. Může za to řada faktorů. Zaprvé je to především jejich odolnost povětrnostním vlivům a z toho plynoucí i delší životnost. S odolností souvisí i rezistence vůči hmyzu, plísním a většině běžných kyselin a z toho plynoucí vhodnost pro export.

A co další výhody oproti dřevěným paletám?

K dalším významným plusům patří tvarová stálost, která je zásadní pro použití palet v automatizovaných linkách a skladech, kdy sebemenší odchylka rozměru z důvodu například vyčnívající třísky či hřebíku znamená ohromné nejen bezpečnostní riziko, ale i finanční ztráty vyvolané nutností zastavit provoz a vyčistit linku od takto vadných palet.

Pak je to hygieničnost. Naše palety mají certifikaci Státního zdravotního ústavu pro nepřímý styk s potravinami, jsou snadno omyvatelné a neabsorbují z okolí žádné nečistoty. U dřevěných palet nikdo nedokáže zaručit, co na nich bylo a jakou dobu skladováno.

No a v neposlední řadě je výhodou i jednotná kvalita palet – jsou buď perfektní, nebo poškozené. Nelze je neodborně opravovat a v případě poškození je ideální cestou jejich opětovná recyklace, kterou pro naše zákazníky provádíme zdarma.

Vy jste plastové palety přihlásili do soutěže, která podporuje udržitelné podnikání. Jaký je dopad plastových palet na životní prostředí?

Naše paleta typu Euro (80x120 cm, 25 kg váhy) má o cca 74 % nižší dopad na životní prostředí než paleta dřevěná.

Do soutěže jste přihlásili i vaši chytrou paletu. V čem spočívá její „chytrost“?

Paleta je osazena čipem, který monitoruje nejen polohu palety, ale i další veličiny individuálně definované zákazníky (obsazenost palety, otřesy, okolní teplotu, atp.). Hlavním prvkem je však určení druhu nákladu na paletě a její poloha. Paleta tak nemusí nikde ležet ladem. Tím dochází opět ke značné úspoře primárních zdrojů, protože se zvyšuje její obrátkovost.

Kterým firmám a jak toto řešení může pomoci?

Kdekoliv v logistice, a to napříč průmyslovými odvětvími. Ideální je naše řešení pro poolingové společnosti, které se zabývají pronájmy palet, jsou schopny uzavřít jejich oběh a potřebují tento oběh detailně monitorovat. Naše řešení vede k většímu a opakovanému využívání odpadních plastů a jejich odklánění ze skládek a spaloven. Zároveň takto vysoké využívání sekundárních zdrojů vede k významným úsporám primárních zdrojů a jejich těžby. 

Je o chytré palety zájem? Jednáte momentálně s někým o jejich větším nasazení?

Chytrá řešení si nesou stigma drahých řešení. Vzhledem k masivnímu rozšiřování technologií to již ale dávno není pravda, přínosy a návratnost investic je jasně doložitelná. S rozvojem e-commerce vidíme nezbytnost více zapojovat chytrá řešení do logistiky, přičemž s kombinací s našimi paletami se jedná navíc o řešení udržitelné a velice šetrné k životnímu prostředí.

Jak může firma vaše chytré nebo plastové palety získat?

Stačí oslovit kohokoli z naší společnosti. Chytré palety si podniky mohou zcela zdarma zapůjčit a otestovat, případně je získat pro testování za výhodných finančních podmínek. 

Vyhlášení nejlepších společností soutěže SME Enterprize v kategorii mikro, malé a střední podniky se uskutečnilo už v červnu. Už nyní je jasné, že v listopadovém celoevropském finále soutěže v belgickém Bruselu bude české udržitelné podnikání reprezentovat právě Biopekárna Zemanka.

Společnost působí na trhu už 17 let a sídlí nedaleko středočeských Sedlčan v obci Oříkov. Kromě klasického pečení se zabývá i cirkulárním potravinářstvím. Zpracovává do svých produktů zbytky z jiných potravinářských provozů, které jsou stále velice nedoceněny. Přitom obsahují velké množství minerální látek, vitamínů a aminokyselin prospěšných pro naše zdraví. Při výrobě se využívá nejčastěji pivovarské mláto, zeleninové a ovocné výlisky a kávová sedlina od řady velkých řetězců. Více prozradil zakladatel a CEO společnosti Jan Zeman.

Co vám chutná nejvíce a čím hřešíte?

Nejraději mám naše čokokokosky, které jsou vlahé a přímo z plechu.  Další moje oblíbené sušenky jsou máslové a „javorky“, které jsou z mouky, vloček a slazené pouze javorovým sirupem a dávají tak sušence originální chuť.

Kde vznikl nápad založit si pekárnu s bio surovinami a péct z nich?

Odjakživa jsem toužil po smysluplném podnikání, které má pozitivní dopad na životní prostředí. Před dvaceti lety se ke mně dostaly ze zahraničí informace o ekologickém zemědělství a biopotravinách. To mě velice zaujalo a rozhodl jsem se, že se tím chci zabývat. Abych byl upřímný, myšlenka založit si přímo Zemanku vznikla až po nějakém čase. Moje mamka je totiž vyučená cukrářka. Tím dávalo smysl věnovat se právě pečení sušenek a později i krekrů.

Jak jste začínal a kolik lidí s vámi spolupracovalo a v současnosti spolupracuje?

Zpočátku jsme začínali pouze já s maminkou, která dala dohromady většinu receptur k našim produktům. Ze začátku pekla pouze ona a já jsem jí pomáhal s rozvozem. Postupně se začali připojovat i další lidé. V současné době máme okolo 35 zaměstnanců, zejména žen. V poslední době se potýkáme s vyšší fluktuací. Domnívám se, že příčinou jsou nejčastěji vysoké požadavky lidí na vyšší mzdy, kde bohužel nemůžeme konkurovat větším potravinářským firmám.

Biopekárna Zemanka se zabývá nejen klasickým zdravým pečením, ale i cirkulárním potravinářstvím. Jak vznikla tato myšlenka a jaké to bylo s jejím uskutečněním?

Idea vznikla na sdružení Asociace společenské odpovědnosti, kterými jsme členem. Plzeňský Prazdroj přišel totiž s myšlenkou, že by rád zpracoval pivovarské mláto. To byl náš úplný začátek s cirkulárním potravinářstvím. Museli jsme začít s výzkumem a vývojem receptur. Vymyslet a nastavit systém, to bylo asi to nejtěžší. Ne kvůli legislativním normám, ale převážně kvůli těm hygienickým. Nejsložitější bylo udělat z mláta, sedliny nebo výlisků vstupní surovinu. Celý proces trval celkem 2 roky.

V rámci cirkulární ekonomiky spolupracujete s velkými společnostmi jako jsou například Costa Coffee, Plzeňský Prazdroj, Ugo nebo Košík.cz. Jak si vybíráte společnosti, se kterými byste chtěli spolupracovat?

Po úspěšné spolupráci s mlátem jsme přemýšleli, jaké další suroviny bychom mohli využít. Napadla nás kávová sedlina a ovocné i zelinové výlisky. A proto jsme oslovili Ikeu, která se stala naším dalším klientem. V rámci udržitelnosti chtěli nechat zpracovat kávovou sedlinu, a to se nám líbilo. Pak započala spolupráce s Ugem a dalšími společnostmi. Každá naše kooperace s těmito podniky přinášela pro všechny zúčastněné mnoho ekonomických, ale hlavně udržitelných výhod.

Máte úspěšnou firmu v potravinářském sektoru, je těžké v rámci legislativy a konkurence být v dnešní době na trhu konkurenceschopný a zároveň dbát na principy udržitelnosti?

Udržitelnost v jakémkoliv oboru přináší firmám vyšší náklady. Doufám, že jednoho dne se to změní. Dle mého názoru se v budoucnu stane, že udržitelné výrobky budou levnější než ty ostatní. Bohužel, v současné době systém zvýhodňuje převážně velké firmy, ale to není problém pouze Česka, ale i celého světa.

Jde to ukázat na konkrétním příkladu?

Například v Německu v nedávné době udělali projekt, kdy v jednom z obchodních řetězců vyvěsili skutečnou cenu výrobku oproti té, za kterou ji kupujeme. To si myslím, je dobrá ukázka toho, jak je náš systém nastavený. Bio suroviny jsou dražší. Takže je tlak na vnitřní efektivitu. Personální náklady nás, ale i mnohé jiné menší firmy tlačí, abychom přestali vyrábět z kvalitních surovin. To by však bylo proti celé naší filozofii. My naopak našim zákazníkům garantujeme stejnou chuť a vůni u všech našich výrobků.

Jak pomáháte snižovat například uhlíkovou stopu?

Víme, že největší část ji tvoří naše cesta k odběrateli. A protože ji chceme postupně snižovat, rozhodli jsme se nevlastnit autodopravu. Místo toho využíváme jiné možnosti. Nejčastěji se jedná o dopravní společnosti, které rozváží do obchodních řetězců. Také spolupracujeme s DPD, které deklaruje uhlíkově neutrální dopravu. V zahraničí používáme hlavně sdílenou dopravu, ale zkoušíme i jiné možnosti.

Odkud pochází vaše suroviny? A s kým spolupracujete na jejich pěstování?

Všechny naše suroviny jsou z ekologického zemědělství. To znamená od certifikovaných subjektů. Máme dodavatele zejména z České republiky, ale třeba i z Itálie, kde nakupujeme zejména čokoládu nebo třtinový cukr. Z tuzemska máme mouku, máslo, sýry, vajíčka, vločky a sušené ovoce. Do budoucna bychom rádi odebírali více produktů od českých farmářů a věděli tak přesně, odkud dané suroviny pochází.

Podnikáte nebo plánujete další kroky v rámci udržitelného podnikání?

Abych byl upřímný, poslední 3 roky byly pro nás opravdu náročné. Řešili jsme úplně jiné věci. Naštěstí je to už za námi a můžeme se soustředit na další možné projekty v rámci udržitelnosti. Rád bych více spolupracoval s místními farmáři a přesvědčil je, aby si udělali potřebné certifikace na bio suroviny. Nadále budeme pokračovat s cirkulárními produkty. Například v současné době chystáme projekt s Pepper Field. Některé kuličky pepře totiž nesplňují standardy a z nich my budeme vyrábět sušenky. Další projekt ohledně cirkulárních produktů máme rozpracovaný se Sonnentorem. Rádi bychom byli do budoucna uhlíkově neutrální a měli udržitelný provoz. Z naší budovy bychom rádi vytvořili zážitkové centrum pro veřejnost a školy. Cílem by bylo ukázat, jak se u nás pracuje a s čím.

Mohlo by vás zajímat:

• Podcast s ředitelem Sonnentoru Josefem Dvořáčkem

• Vítězové SME EnterPRIZE: Jaký je jejich recept na udržitelnost?

• Česká firma vymyslela způsob, jak zatočit s odpadem ze žlutých kontejnerů

• Sociální biofarma pomáhá a šíří ekologickou osvětu v regionu

Co vás vedlo k přihlášce do soutěže SME EnterPRIZE? Co jste od účasti očekávali?

Primární motivací bylo zviditelnit sociální zemědělství. Našemu konceptu „sociální biofarmy“ věříme a víme, že prospívá lidem i přírodě. Orientujeme se na náš region, takže náš dosah není velký. Možnost představit se skrze celorepublikové ocenění a snad i inspirovat jiné zemědělce pro nás byla hlavním motivem k vyplnění přihlášky.

Zároveň jsme se chtěli porovnat s dalšími udržitelnými podniky. Dozvědět se, jak udržitelnost chápou jinak zaměřené firmy, a zjistit, jak v tomto srovnání obstojíme.

Vaše společnost propojuje principy sociálního a ekologického podnikání. Můžete blíže popsat, jak toto spojení funguje?

Jsme sadaři. Naším primárním cílem je obhospodařovat půdu a rostliny, potažmo produkovat ovoce a výrobky z něj. Rozhodli jsme se, že budeme pěstovat ekologicky. Jsme certifikovaná biofarma a řídíme se přísnými principy ekologického zemědělství platnými v západní Evropě, abychom podpořili místní ekosystém a udrželi půdu i rostliny v dobré kondici. Zároveň ale chceme být také prospěšní lidem z našeho okolí. Proto dáváme v sadech šanci na pracovní uplatnění těm, kteří by ho jinde hledali těžko. Našimi zaměstnanci jsou lidé s postižením, sociálním znevýhodněním, duševní nemocí nebo z různých menšin. Spolu s prací jim nabízíme i širší podporu – psychosociální pomoc, poradenství při řešení záležitostí na úřadech a více. Nabízíme i prostor pro stáže lidí s postižením z lokálních sociálních služeb, aby si mohli vyzkoušet, zda by je práce v sadech bavila.

Spojení sociálního a ekologického rozměru funguje skvěle. Ekologické zemědělství stojí na ruční práci, která je pro lidi se zdravotním postižením nebo duševní nemocí velmi přínosná. Kromě terapeutického aspektu je ideální také k udržení dobré motoriky. Proto je to z našeho pohledu ideální kombinace.

Vaše sady byly původně zpustlé. Jak probíhala jejich revitalizace a jak dlouho trvala?

Nemohu mluvit v minulém čase, protože revitalizace neustále probíhá. Nicméně největší část sadů už je revitalizována a momentálně se věnujeme restrukturalizaci, tj. sázení nových stromů.

Základem revitalizace a restrukturalizace jsou dva pilíře. Prvním je vysazování moderních rezistentních odrůd. Ty jsou na rozdíl od starších odrůd odolnější vůči nemocím a škůdcům, a tudíž jsou ideální pro ekologické zemědělství, které nevyužívá širokospektrální postřiky. Druhým je zvýšení druhové pestrosti – postupně doplňujeme vše od jádrovin, peckovin, skořápkovin až po bobuloviny.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi pěstováním ovoce v normálním sadu a v certifikovaném BIO sadu?

To se dá rozdělit na několik kategorií.

Podpora biodiverzity

Sem patří už samotný fakt, že u nás máme širší škálu ovoce než v běžných sadech (viz odpověď výše). Zároveň u nás nenaleznete úhor, žádnou část země nenecháváme neosetou. Zakládáme květnaté pásy a sečeme je méně často, než je zvykem v konvenčním zemědělství. Laikům se pak může zdát, že je to u nás takové neupravené a zarostlé. Jde ale o prostředí, ve kterém se daří hmyzu i jiným zvířatům. Faunu podporujeme i instalací bidýlek a budek. Vyšší biodiverzita pak přispívá mimo jiné k ochraně sadů – ptáci jsou skvělou přirozenou ochranou před řadou škůdců.

Ochrana půdy

Nepoužíváme žádná anorganická hnojiva ani širokospektrální postřiky. Pokud už musíme proti nějakému škůdci zakročit, pak používáme ekologické přípravky jako výluh z tropických dřev nebo rostlinné oleje, které „zalepí“ vajíčka škůdců. Hnojíme jen kompostem, hnojem a výluhem z žížalích vermikompostérů. Nikdy nepoužíváme postřiky „naslepo“ nebo preventivně. Průběžně monitorujeme pohyb škůdců a postřikujeme pouze při hrozícím rozmnožení konkrétního druhu. Díky tomu můžeme minimalizovat pohyb techniky, která zbytečně utužuje půdu. Když už musíme do sadů s těžkým strojem, snažíme se spojit více postřiků dohromady, pohnojit atd.

Ruční práce

Vše, co v konvenčním zemědělství zajišťují stroje nebo chemie, my děláme ručně. Za naším ovocem je obrovský podíl ruční práce od zastřihování stromků, kontroly plodů, pletí až po samotnou sklizeň.

Sad je nutné chránit například před škůdci, chorobami i mrazem. Využíváte pro jeho ochranu také pojištění?

Každoročně naše sady pojišťujeme proti kroupám. V návaznosti na pojištění fungují také některé národní programy na podporu zemědělců.

Ovoce nejen pěstujete, ale také sami zpracováváte. Co všechno sami vyrábíte a jaké zásady při výrobě dodržujete?

Hlavním důvodem pro to, že jsme začali zpracovávat, bylo využití „nevzhledných“ kusů ovoce. Tím jsme zároveň zajistili dostatečné množství práce pro naše hendikepované zaměstnance i během zimy. Práce v zemědělské výrobě je jinak sezónního charakteru.

Spektrum našich produktů se neustále rozvíjí a mění s tím, jak testujeme a objevujeme nové možnosti. Momentálně vyrábíme jednodruhové i míchané mošty, ovocná pyré, džemy, sušené ovoce a zeleninu, okrajově i nakládané zelí ve stylu kimchi. Aktuálně zkoušíme také receptury na chutney jako omáčky k masům, do těstovin apod.

Naší hlavní zásadou je nepřidávat nic, co není potřeba. Věříme v kvalitu a chuť našeho ovoce a nechceme ho doplňovat zbytečným cukrem navíc. U džemů se vyhýbáme želatině a obecně se snažíme udržovat naše výrobky bezlepkové, bez přidaného cukru a vhodné i pro vegany. Při výrobě křížal se držíme zásad raw a sušíme při nízkých teplotách, aby se v ovoci uchovaly vitamíny. No a kde to jde, využíváme při výrobě hůře prodejné kusy ovoce. Takové, které by kvůli vzhledu nebo velikosti na pultě zůstaly, chutnají v našich výrobcích skvěle. Typickým příkladem jsou naše jahody. Téměř přezrálé kousky dáváme do džemů, kterým dodají úžasnou barvu, chuť i sladkost.

Ve vašem sortimentu najdeme také loupané brambory, to je poměrně neobvyklý produkt. Proč jste se rozhodli zařadit je do svého sortimentu a mají mezi zákazníky úspěch?

Důvody byly dva. Prvním byla naše spolupráce s regionálními pěstiteli brambor a druhým zajištění mimosezónní práce pro naše hendikepované zaměstnance. Rozhodli jsme se naše čerstvé loupané brambory nabídnout restauracím a jídelnám v okolí. Nenakládáme je do solného láku. Pouze je oloupeme, zavakuujeme a odvezeme. Mají kratší trvanlivost než ty nakládané, ale to je vlastně i výhoda. Díky našemu zaměření na zákazníky z okolí dokážeme brambory dodat krátce po oloupání – restaurace a školní jídelny tak můžou vařit z maximálně čerstvých surovin. Zájem je veliký, momentálně musíme hledat stále další dodavatele brambor, abychom vůbec měli co loupat a prodávat.

Jste zakládajícím členem odbytového družstva ZELENÝ KOŠÍK. Co vás k tomu vedlo a jakým způsobem toto družstvo funguje?

Odbytové družstvo pro nás bylo logickým krokem, když jsme si uvědomili, že naše sklady nejsou celoročně vytížené. V minulých letech jsme se naučili se sklady lépe pracovat. Zdokonalili jsme práci s teplotou i způsobem skladování a připadalo nám škoda kapacitu skladů plně nevyužít. Zároveň jsme při jednání se zákazníky z řad jídelen, kantýn a restaurací chtěli nabízet víc než jen brambory a ovoce. Proto jsme se dohodli se zemědělci z okolí a založili odbytové družstvo. Je to výhodné pro všechny strany. Obchodní zástupce je tak lépe využitý, zákazníci dostávají širší nabídku z jednoho místa, a navíc efektivněji používáme skladové i dopravní kapacity. V neposlední řadě je to dobrá propagace regionálních zemědělských produktů. A na tom nám také záleží.

Podnikáte také další osvětové aktivity na poli ekologického zemědělství. Jaké to jsou?

Nejvíc nás teď zaměstnává projekt, který realizujeme díky podpoře Ministerstva zemědělství ČR. Ministerstvo si nás vybralo jako jednu ze svých „demonstračních farem“ a my na různých akcích ukazujeme dalším zemědělcům nejen výhody ekologického zemědělství, ale i jakých chyb se vyvarovat nebo jak se připravit na klimatickou změnu. V rámci toho pořádáme semináře, dny otevřených dveří a skupinové i individuální konzultace.

Zapojeni jsme i do projektu farmářské školy, ve které mladým zemědělcům nabízíme stáže a podílíme se na jejich vzdělávání. Ukazujeme jim, že ekologické zemědělství je ta nejlepší cesta.

Podílíme se i na výzkumných projektech. Spolupracujeme třeba s lidmi z Jihočeské univerzity a své zkušenosti rádi sdílíme i na konferencích. Naposledy třeba na mezinárodním sympoziu Živé zemědělství v Národním zemědělském muzeu. Náš sad také rádi ukazujeme i nejmladší generaci. Ve spolupráci s Jihočeským zemědělským muzeem nabízíme dětem pravidelné exkurze.

Vyjet si na kole, kochat se krajinou posázenou vinohrady a „koštovat“ produkty místních vinařů, to je pro milovníky vín ideální dovolená. Stále populárnější vinařská turistika vás může zavést i do rodinného Vinařství Přítluky na jižní Moravě, kde vás řízenou degustací provede Petr Kružík. Přečtěte si v rozhovoru s mladým vinařem o tajemství výroby dobrého vína a o tom, jak se podniku daří překlenout krize – od klimatické až po koronavirovou.

Tradice vinohradnictví v Přítlukách sahá hluboko do historie a místní vína byla velmi proslavená. Kdy se k tradici přidal váš podnik a co vás k tomu motivovalo?

Vinařské centrum provozujeme od roku 2010, do té doby jsme se věnovali pouze výrobě vína. Součástí našeho podnikání je penzion, vinný šenk a vinný sklep, kde pořádáme řízené degustace. Kromě toho provozujeme i vlastní vinotéky v Praze a v Kladně. Současně se věnujeme i velkoobchodu a dodáváme naše vína do restaurací a hotelů. K rozšíření podnikání nás vedla především touha zapojit se do vinařské turistiky. Chtěli jsme propojit výrobu a příjemné setkávání s lidmi.

Kdo se na vašem vinařství aktuálně podílí? Jedná se o rodinný podnik?

Ano, ve vinařství v podstatě pracuje celá rodina a jen pár dalších zaměstnanců. Pokud oddělíme Prahu, kde máme i s brigádníky třináct lidí, tak nás v podniku pracuje šest.

Jste absolventem oboru Vinohradnictví a vinařství na Mendelově univerzitě v Brně. Co pro vás bylo na studiu nejpřínosnější?

Nejpřínosnější rozhodně bylo to, že nás učili velcí vinaři, ke kterým jsme vzhlíželi. Získal jsem také spoustu kontaktů ve vinařském světě. Co se týče oboru jako takového, studium mi umožnilo zejména pochopit souvislosti. Věděl jsem, jak některé věci ve výrobě obecně fungují, ale při studiu jsem je poznal více do hloubky.

Měl by podle vás každý pěstitel vína mít vzdělání v tomto oboru, nebo se v něm dá úspěšně podnikat i bez něj?

Myslím, že v tomhle oboru se dá podnikat i bez odborného vzdělání. Vinařství je hodně o praxi. Mám spoustu kamarádů, kteří jsou skvělí vinaři a školu na to nemají. Ale mít vystudováno určité plus v podnikání přináší, a navíc je to i taková berlička. Když se vás návštěvníci u degustace zeptají, jestli k výkladu máte nějaké vzdělání, můžete tím argumentovat.

Jak velká je vaše vinice a jakou máte průměrnou produkci? Využíváte pouze hrozny z vlastních vinic?

Naše průměrná roční produkce je 60 tisíc litrů vína. V současnosti máme vlastní vinohrady o rozloze 5 hektarů, ze kterých bereme zhruba třetinu produkce. Každý rok pravidelně kupujeme i hrozny z jiných vinic, ale pouze od našich kamarádů a známých, u kterých s jistotou víme, jak se o vinohrady v průběhu roku starají. Do budoucna však plánujeme využívat více vlastních hroznů.

Jaká jsou nejoblíbenější vína z vašeho sortimentu? Nabízí váš podnik nějakou specialitu, kterou bychom jinde nenašli?

Mezi naše nejprodávanější vína patří Pálava a Hibernal, ale jinak se profilujeme zejména růžovými víny. Vyloženou specialitu, kterou byste nikde jinde nenašli, asi nemáme, ale je několik věcí, na které jsme pyšní. Například jsme byli jedni z prvních, kdo začal vyrábět perlivé víno (Frizzante), které děláme z Ryzlinku rýnského. Z Frizzante se stal velký boom, každý moravský vinař nějaké má. A kromě toho každý rok zařazujeme do nabídky také jedno oranžové víno, které jde dnes také hodně dopředu.

V čem je oranžové víno zvláštní?

Jedná se o přírodní víno, které se vyrábí z bílých odrůd, například z Rulandy šedé nebo z Tramínu. Nechává se dlouho na slupkách a kvasí se i s nimi. Naturální vína dostávají prostor a čas se projevit a na jejich pěstování není používána jakákoliv chemie. Výrazně se odlišují v chuti, vůni i barvě. Já sám je považuji za zajímavá a rád je objevuji – je to takový návrat ke kořenům. Ale myslím si, že český spotřebitel na ně není ještě připravený. Zatím o ně není až takový zájem a ti nejlepší naturální vinaři svá vína exportují.

Co je podle vás na výrobě vína to nejsložitější? Jaký je kámen úrazu, na kterém mohou vinaři snadno ztroskotat?

Možná to bude znít jako klišé, ale klíčem je kvalitní hrozen. To vyžaduje poctivou práci na vinici v průběhu celého roku. Z kvalitního hroznu se dá vyrobit průměrné i nadprůměrné víno, ale z nekvalitního nikdy nic dobrého nevyrobíte. Co se týká technologických operací, naše vinařství zastává myšlenku, že míň je víc. Vínu neprospívá přílišná manipulace, provzdušňování nebo mnoho stáček. Z našich zkušeností vyplynulo, že čím míň jsme s vínem hýbali, tím pak bylo zajímavější. Tajemství výroby dobrého vína tedy spočívá v tom, že člověk musí být hlavně pokorný. Příroda musí vyniknout sama a my se jí do toho nesmíme moc plést.

Jak se české vinařství vypořádává s klimatickými změnami? A jak na ně reagujete vy?

S klimatickými změnami bojují aktuálně všichni, nejenom česká a moravská vinařství. My konkrétně se už několik ročníků potýkáme hlavně se suchem. Reagujeme na to různými způsoby, například použitím zavlažovacího systému nebo vhodným výběrem odrůd a podnoží. Existují určité odrůdy vína, u kterých najdeme soubor pozitivních vlastností. Patří mezi ně teplomilnost, lepší snášení sucha nebo také odolnost proti houbovým chorobám. Kromě sucha nám problémy způsobuje i to, že se posouvá celý vegetační cyklus.  Rostliny začínají dříve kvést a na to nejsme zvyklí.

Jak se vaše vinice vyrovnala s letošním proměnlivým počasím a jarními mrazíky? Například ve Francii mráz zasáhl skoro 80 % vinic a pěstitelé museli na vinicích zapalovat ohně, aby rostliny ochránili. Museli jste dělat něco podobného?

S problémy se potýkali spíše sadaři. My jsme mrazy zvládli celkem bez problémů, protože vinohrady v naší lokalitě v tu dobu ještě nerašily. Byli jsme připravení na to, že budeme rostliny nějakým způsobem zachraňovat, ale naštěstí to nakonec nebylo potřeba. Kromě zapalování ohňů se na Moravě aktuálně zkouší i používání speciálních ventilátorů. Jsou to poměrně drahá, zhruba deset metrů vysoká zařízení na sloupku, která víří vzduch a snaží se rozpohybovat mikroklima. Jeden z nich jsme si plánovali vypůjčit.

Využíváte v rámci vašeho podnikání nějaká pojištění, abyste případně zmírnili vybraná rizika, resp. jejich dopady?

Dlouhodobě využíváme podnikatelské pojištění od Generali České pojišťovny. Máme pojištěný provoz našich vinoték a samozřejmě i penzionu. Zvolili jsme pojištění odpovědnosti, které nás mimo jiné chrání v případě škody z alimentárních onemocnění. To znamená, že jsme krytí, pokud by se nějakým nedopatřením některému zákazníkovi udělalo špatně během konzumace v našem vinařství. Musím ale „zaťukat“, že jsme dosud neřešili žádný vážný problém tohoto typu. Kromě toho máme i klasické pojištění majetku, například pro případ krádeže nebo vloupání. Proti škodám na vinici nebo neúrodě pojištění nejsme, protože naše vinohrady nejsou tak rozlehlé. Do budoucna se ale plánujeme rozrůstat a v tom případě takové pojištění už bude určitě dávat smysl.

Je při vašem podnikání třeba velkých finančních investic, například do technologického vybavení?

Určitě ano. Nová zařízení sice nenakupujeme každý rok, ale investice jsou docela vysoké. Snažíme se mít co nejmodernější vybavení, které bude k hroznům maximálně šetrné. Nedávno jsme například investovali půl milionu do koupě filtru, který pomohl posunout výrobu novým směrem. Navíc, zacházíme s potravinami, takže je potřeba k výrobě přistupovat zodpovědně. Zařízení by měla být ideálně z nerezu a umožňovat co nejlepší sanitování a čištění.

Jak moc důležitou roli hraje ve vašem podnikání marketing? Nebo se víno prodává „samo“?

V době před pandemií všechno běželo tak nějak samo a nemuseli jsme do této oblasti vkládat závratné částky. Dávali jsme přednost klasickému přímému osobnímu kontaktu se zákazníky. Pořádali jsme například ochutnávky, o kterých se pak zákazníci bavili se svými známými a doporučovali nás. V posledním roce jsme ale do marketingu zainvestovali mnohem více a zaměřili jsme se na online prostředí, konkrétně na e-shop a sociální sítě. A nejsme sami, skoro každý z vinařů v okolí, i ti nejmenší, si svůj e-shop založili také.

Bylo využití online prostředí během koronaviru efektivní? Pomohlo vám?

V některých měsících byly tržby z e-shopů opravdu silné, ale oproti normálnímu provozu to pořád nebylo dostačující. Když budeme brát v potaz náklady, jako například reklamu na Facebooku, tolik výnosné to nebylo, ale alespoň jsme měli na výplaty.

Budete tyto postupy zachovávat i do budoucna, pokud se vše vrátí ke starému?

Určitě. Jednak už jsme do této oblasti dost investovali a jednak se nám podařilo kompletně vychytat proces objednávání na e-shopu, takže bychom v tom rádi pokračovali. Například co se týká dopravy, jsme schopní vína zákazníkům dodat do dvou dní.

Jaké jsou další dopady koronavirové krize na váš podnik?

Už několik měsíců máme zavřený penzion, takže jsme ztratili spoustu zákazníků. Citelně nás postihlo také to, že jsou zavřené restaurace, kam vína běžně dodáváme. I přes naši snahu přesunout se do online prostředí se nám tyto výpadky nepodařilo dohnat. Situace se trochu zlepší, až budou otevřené alespoň zahrádky, ale nejlepší to bude až za plného provozu. Už na to čekáme jako na smilování.

Jaký je váš přístup k biohospodaření?

Všeobecně máme kladný vztah k přírodě a vše se snažíme dělat maximálně šetrně. Fungujeme v integrované produkci, což je takový předstupeň bio kvality, ale oficiální certifikáty nemáme. Získání bio nálepky je zdlouhavý proces – jen samotná příprava vinice trvá několik let. Bylo by to náročné i z hlediska administrativy.

Vinná réva se v malém měřítku dá pěstovat i na vlastní zahradě. Je to těžké? Co je k tomu potřeba znát?

Pěstování révy je hodně specifické. Je třeba umět si na ni počkat, protože trvá zhruba tři roky, než vám začne plodit. Zároveň musíte během prvních let rostlinu upravovat, aby měla správný tvar a dál o ni neustále pečovat. Je určitě lepší si k tomu něco přečíst, protože pěstování révy není tak jednoduché, jako třeba pěstování rajčat.

Jaký program ve vašem areálu míváte? Za jakou zábavou k vám návštěvníci obvykle mohou chodit?

Několikrát do roka se v Přítlukách koná pár větších akcí. Ta největší, na kterou se sjede několik stovek lidí, jsou Otevřené sklepy. Tradičně se konají první sobotu v červenci, a kromě nás se na nich podílí třináct dalších místních vinařů. Dále se v Přítlukách pořádají hody, což je tradiční obecní zábava. Kromě toho letos poprvé pořádáme takzvanou letní službu. Spočívá v tom, že každý týden budou mít vždy dva vinaři z Přítluk otevřený sklep pro všechny lidi ubytované v okolních penzionech.

Jak jsem zmiňoval, máme vinný šenk, kde se mohou návštěvníci občerstvit. V našem vinném sklepě během sezony třikrát až čtyřikrát do týdne pořádáme řízené degustace. Lidé mají možnost vína ochutnat a zároveň jim k tomu něco povíme.

Na co se vás lidé při řízených degustacích ptají?

Často se lidé z legrace ptají na to, proč je Tramín červený bílé víno. Já při degustacích obvykle mluvím hlavně o pěstování a výrobě vína. Návštěvníky ale hodně zajímají tajemné příběhy z historie vinařství, které si poslechnou od mého táty. Lidé si jeho výklady přímo objednávají a vrací se kvůli nim i další roky.

Máte v plánu nějaké novinky, na které se vaši zákazníci mohou těšit?

Nyní máme rozestavěný krásný apartmán pro čtyři až šest lidí nad vinným sklepem, který brzy plánujeme dokončit. Také máme v areálu Farskou zahradu, na jejíž obnově pracujeme. Letos v létě na ní poprvé chceme pořádat pikniky. Návštěvníci dostanou piknikový koš a budou moct v zahradě polehávat a relaxovat.

Nápad ke zřízení udržitelného podniku vznikl před více než 30 lety. Dostal jej horlivý propagátor ekologického zemědělství z Rakouska Johannes Gutmann. V roce 1992 společně s Tomášem Mitáčkem založili český Sonnentor v Čejkovicích. Na tuto filozofii navázal od roku 2009 současný ředitel firmy a spolumajitel, Josef Dvořáček.

Jak jste se dostal k Sonnentoru?

Předtím jsem pracoval v reklamě, časem jsem ale zatoužil vytvořit něco vlastního. Začal jsem se zajímat o ekologické zemědělství, lokální potraviny, udržitelnost, a právě v té době mi vstoupil do života Johannes Gutmann, rakouský zakladatel Sonnentoru.

Čím vás nadchnul?

Ačkoliv stál v čele úspěšné firmy, jezdil obyčejným autem a choval se lidsky. Nabídl mi, abych se ujal řízení firmy namísto Tomáše Mitáčka. Ve své současné práci jsem našel hluboký smysl. Jsem vděčný, že mohu dělat to, co mám rád a čemu věřím.

Vy sám jste prý měl v životě milník, který vás ovlivnil?

Kdysi jsem měl štěstí a nenastoupil do letadla, které se zřítilo ve francouzských Alpách. To mě vedlo k přehodnocení svého dosavadního života. Začal jsem více vnímat smysl svojí existence, který je součástí přírody. Postupně jsem objevil určitou skromnost a pokoru v životě i podnikání. Najednou mi dávalo smysl dělat věci jinak. Zkrátka myslet hlavně na přírodu a krajinu kolem nás, ale také i na vztahy mezi lidmi.

Jak se zamýšlíte vy sám?

Udržitelnost v životě stavím na osobních hodnotách. Mít rodinu je dnes velký dar, který vůbec není samozřejmostí. Naučit svoje děti umět se o sebe postarat a manuálně pracovat beru jako stěžejní pilíř výchovy. Také se snažím žít v souladu s přírodou. Ve volném čase pracuji na zahrádce, kde pěstujeme zeleninu. Mít kontakt s půdou a vnímat koloběh života je mou inspirací i v podnikání. V neděli nepracuji. Odpočívám a věnuji se rodině a přátelům. Vyznávám pravidelný rytmus, který nestojí jen na principu zimní a letní dovolené. V rámci duševního zdraví nesleduji televizi. To mi přineslo více času, svobody, a hlavně životního optimismu. Myslím si, že lidé jsou přehlceny informacemi a zapomínají tak sami na sebe. Avšak právě v tichu, sám se sebou, lze přece najít svoje vlastní místo na Zemi.

Proč jste se zapojili do soutěže SME EnterPrize, která podporuje udržitelné podnikání v SME segmentu?

Velmi mne těší, že jsou soutěže jako právě SME EnterPrize, které pomáhají spotřebitelům přibližovat činnost udržitelných firem. Nejenže je to podpora osvěty této oblasti pro veřejnost, ale podáváte i reálný obraz o tom, co se ve společnosti děje a jaké hodnoty získávají na významu. Pro nás bylo přihlášení do soutěže měřítkem, jak nás vidí veřejnost a odborníci.

Jak obtížné je v současnosti řídit a rozvíjet úspěšnou a udržitelnou firmu?

Okolnosti posledních let nás naučily, že změna je jedinou jistotou a je velmi žádoucí pracovat s více scénáři. Rovněž se při rozhodování příliš neupínáme na dlouhodobé plány. Snažíme se soustředit na kvalitní produkt a dělat dobře to, co umíme. Komunikace uvnitř firmy je klíčová, je potřeba lidem vysvětlovat smysl toho, co a proč to dělají. Je pro nás důležité budovat dlouhodobé vztahy s dodavateli i odběrateli, kteří dodržují stejné principy jako my.

První místo v kategorii mikro, malé a střední podniky získal Sonnentor za to, že dodržuje jednotlivé principy udržitelnosti, které jsou součástí její firemní kultury a DNA. Celkově bere ohledy na životní prostředí, zaměstnává znevýhodněné lidi, zakládá si na lokálních surovinách a transparentním podnikání.

Jak pomáháte nejen místním pěstitelům a zemědělcům?

Myšlenku obchodovat s pěstiteli napřímo a vykupovat od nich suroviny máme od samotného vzniku firmy. Přináší to prospěch pro obě strany. Pro nás je to kvalitní a čerstvá sklizeň, která neleží někde roky skladem. Pro naše pěstitele je to zase férová odměna za odvedenou práci, známe vzájemně svoje potřeby a se všemi českými farmáři se známe osobně. Spojuje nás touha po krásnější a zdravější krajině kolem nás, kdy právě ekologickým obhospodařováním bez používání průmyslových hnojiv a syntetických pesticidů můžeme zachovat a obnovit tolik důležitou biodiverzitu.

Popíšete vaši spolupráci se znevýhodněnými lidmi, které zaměstnáváte?

Jednu milou spolupráci jsme uskutečnili například pro skládání Sonnentor Adventního kalendáře, kde se na něm pravidelně podílí téměř 150 spolupracovníků z různých chráněných dílen v okolí. Mým snem je vytvářet produkty s přidanou hodnotou a nová pracovní místa pro zdravotně znevýhodněné lidi. Tím podpořit zaměstnanost těch, kteří to mají v životě o něco složitější a pevně věřím, že se nám to podaří.

Některé koření a květiny dovážíte i z ciziny, jak pomáháte snižovat uhlíkovou stopu?

Pravidelně vyhodnocujeme naši uhlíkovou stopu a pracujeme na jejím snížení. Za loňský rok to bylo 55 tun CO2eq. Na velikost naší firmy se domnívám, že můžeme být spokojení. Máme společně s kolegyněmi a kolegy z Rakouska různé projekty, které mají za cíl naše emise kompenzovat. Některé druhy bylin a koření jako například vanilka, nebo pepř černý potřebují specifické podmínky, aby vůbec mohly růst. Snažit se o pěstování u nás je krok proti proudu. Proto nám nezbývá, než je dovážet ze zahraničí. Na druhou stranu tím zároveň podporujeme tamní pěstitele, kteří mohou být soběstační.

K vám do Čejkovic jezdí každý rok mnoho turistů, na co se tam mohou podívat?

Letos jsme otevřeli novou ekologickou budovu Solis, kam jsme přesunuli zpracování surovin a výrobu čajů. Podstatnou změnou byl také přesun exkurzního okruhu do těchto nových prostor. Návštěvník nyní prochází a seznamuje se s jednotlivými kroky při výkupu bylin, zpracování a samotné výrobě. Na trase je celá řada zajímavých prvků jako stropy pokryté čajovými sáčky, hliněné omítky a zajímavé průhledy do prostor výroby.

Jaké máte v Sonnentoru ambice a plány?

Rád bych společně s mým skvělým týmem v Sonnentoru stále hledal odvahu být průkopníkem ve zpracování kvalitních zdravých potravin z ekologického zemědělství a přinášel novou inspiraci do udržitelného podnikání. Chceme také rozvíjet spolupráce s lokálními sedláky a menšími zpracovateli potravin tak, aby mohli vyrůst a přinášet skvělou škálu regionálních dobrých biopotravin. Věřím, že i dostavba a rozšíření našeho návštěvnického centra bude inspirovat další lidi podnikat s ohledem k přírodě a krajině kolem nás.

Mohlo by vás zajímat:

• Podcast s ředitelem Sonnentoru Josefem Dvořáčkem

• Vítězové SME EnterPRIZE: Jaký je jejich recept na udržitelnost?

• Firmy musí myslet na udržitelné hospodaření

• Sociální biofarma pomáhá a šíří ekologickou osvětu v regionu

První místo si v letošním ročníku soutěže SME EnterPRIZE aktuálně odnesla společnost Sonnentor, která na jihu Moravy ekologicky pěstuje a zpracovává byliny k výrobě čajů a koření. Na druhém místě se umístila Biopekárna Zemanka, angažující se ve výrobě cirkulárních produktů. V kategorii startupů zvítězila firma myco. Ta zkoumá, vyvíjí a vyrábí funkční přírodní materiály z houbového mycelia a odpadů zemědělského a dřevozpracujícího průmyslu.

Udržitelnost na prvním místě

Tématem celé soutěže je udržitelnost. Je to něco, s čím pracují všechny společnosti, které se do soutěže hlásí. Být úspěšný, vyniknout mezi konkurencí a zároveň dbát na principy udržitelnosti není jednoduché. Své o tom ví zakladatel a CEO Biopekárny Zemanka Jan Zeman.

„Udržitelnost v jakémkoliv oboru přináší firmám vyšší náklady. Doufám, že jednoho dne se to změní. Bohužel v současné době systém zvýhodňuje převážně velké firmy, ale to není problém pouze Česka, ale i celého světa,“ poukazuje Zeman. Bio suroviny jsou podle něj dražší, a to vytváří tlak na vnitřní efektivitu. Personální náklady je tlačí, aby přestali vyrábět z kvalitních surovin, ale to by bylo proti celé jejich filozofii.

Základními principy pro Josefa Dvořáčka ze Sonnentoru je dělat dobře, co umí, vysvětlovat lidem smysl toho, co a proč dělají, a budovat vztahy s dodavateli, kteří dodržují stejné principy. „Jistou demotivaci dělat věci s ohledem na ekologii vnímám i v narůstající byrokracii a stále se stupňujících kontrolách. Mám však obrovskou radost, kolik nových udržitelných firem a startupů u nás vzniká,“ neztrácí optimismus Dvořáček.

Právě založit startup na základě principů udržitelnosti považuje David Šohaj Minařík za jednodušší v Rakousku než v Česku. „Například zde na jižní Moravě sdružuje různé inovativní a udržitelné startupy Jihomoravské inovační centrum, které nám velmi pomáhá. Avšak samotná myšlenka založit si startup je reálná. Jen je zapotřebí mít originální byznysplán a investovat do něj mnoho peněz,“ vysvětluje akademický malíř Minařík, který stojí za firmou myco.

Vím, s kým spolupracuji

Všichni vítězové si uvědomují, jak důležité jsou obchodní vztahy. V Sonnentoru mají myšlenku obchodovat s pěstiteli napřímo a vykupovat od nich suroviny už od samotného vzniku. „Známe vzájemně svoje potřeby a se všemi českými farmáři se známe osobně. Spojuje nás touha po krásnější a zdravější krajině kolem nás, kdy právě ekologickým obhospodařováním bez používání průmyslových hnojiv a syntetických pesticidů můžeme zachovat a obnovit tolik důležitou biodiverzitu,“ vykládá Josef Dvořáček.

Sonnentor má své sídlo v jihomoravských Čejkovicích, odtud bylo nasnadě, aby se také zapojili do spolupráce s firmou myco. Kromě nich jejich výrobky využili E.ON, Běhej lesy nebo Treed. „V současné době bude probíhat vývoj s firmou Philip Morris. Chtějí pomoci odbourat zápach v jejich zařízeních, tak uvidíme. Také spolupracujeme s různými univerzitami a já jsem začal pracovat externě pro Akademii věd České republiky. Díky tomu můžu být u výzkumu blíže a společně s vědci diskutovat nad možným dalším využitím,“ plánuje David Minařík. 

Biopekárna Zemanka zase funguje v režimu cirkulární ekonomiky, kdy spolupracuje s velkými společnostmi, jako například Costa Coffee, Plzeňský Prazdroj, Ugo nebo Košík.cz. „Po úspěšné spolupráci s mlátem z Plzeňského Prazdroje jsme přemýšleli, jaké další suroviny bychom mohli využít. Napadla nás kávová sedlina a ovocné i zeleninové výlisky. A proto jsme oslovili Ikeu, která se stala našim dalším klientem,“ popisuje Jan Zeman. Takováto spojení všem poskytuje nejen ekonomické, ale hlavně udržitelné výhody.

Soutěž, která dbá na udržitelnost

Soutěž SME Enterprize vidí Josef Dvořáček ze Sonnentoru jako pomoc spotřebitelům přibližovat činnost udržitelných firem. Nejen tedy jako podpora osvěty pro veřejnost, ale i jakýsi reálný obraz toho, co se ve společnosti děje a jaké hodnoty získávají na významu. „Pro nás bylo přihlášení do soutěže měřítkem, jak nás vidí veřejnost a odborníci. Získaného ocenění si velmi vážíme a dává nám to motivaci pokračovat dál v tom, co děláme,“ říká Josef Dvořáček.

Ačkoliv se firma Biopekárna Zemanka zúčastnila více soutěží, tady byl podle Jana Zemana milým překvapením rozměr soutěže a odbornost poroty, která zkoumala kritéria v rámci udržitelnosti. „Moc mě to potěšilo a potvrdilo to, že to, co děláme, má smysl,“ shrnuje Zeman.

Celkovou filozofií společnosti myco je mít levný materiál, aby mohl nahradit plasty. Do soutěže se přihlásili proto, že není tolik podobných soutěží pro startupy a rádi chtěli představit svůj materiál z mycelia. „To, že jsme nakonec mezi startupy vyhráli, bylo pro nás příjemné překvapení,“ uzavírá David Minařík.

Mohlo by vás zajímat:

• Sociální biofarma pomáhá a šíří ekologickou osvětu v regionu

• Firma s ambiciózními plány vrací odpad zpátky do oběhu

• Česká firma vymyslela způsob, jak zatočit s odpadem ze žlutých kontejnerů

Již třetím rokem Generali Česká pojišťovna soutěží SME EnterPRIZE podporuje udržitelné podnikání u mikro, malých a středních podniků. V letošním roce si připravila novinku – kategorii startupů, kterou zaštítila agentura CzechInvest, která se věnuje podpoře startupů více než 10 let.

Vítězem se stala firma myco, která zkoumá, vyvíjí a vyrábí funkční přírodní materiály z houbového mycelia a odpadů zemědělského a dřevozpracujícího průmyslu. Tento nevšední podnik založil v roce 2021 akademický malíř David Šohaj Minařík.

Zaujala ho myšlenka využití podhoubí (mycelium) k jiným než běžným účelům. Při zkoumání mycelia se zaměřil zejména na jeho možné využití při tvorbě pevné a plně přírodní suroviny. Díky tomu vyrobil materiál, který je levný, variabilní, rychle vyrobitelný a co je nejdůležitější – ekologický. Dnes firma čítá už 11 zaměstnanců.

Je v dnešní době těžké založit si startup, který funguje na základě principů udržitelnosti?

V tomto případě hraje důležitou roli, kde jej zakládáte. Pokud jej zřizujete například v Rakousku, tak je to opravdu jednoduché. Naopak v České republice je proces obtížnější. Musíte mít štěstí nejen na lidi, ale i na instituce. Například zde na jižní Moravě sdružuje různé inovativní a udržitelné startupy Jihomoravské inovační centrum (JIC), které nám velmi pomáhá. Avšak samotná myšlenka založit si startup je reálná. Jen je zapotřebí mít originální byznysplán a investovat do něj mnoho peněz. Pak už zbývá být pracovitý a motivovaný, protože bez toho by to nešlo. Člověk tomu nápadu musí opravdu věřit.

Co byste vzkázal začínajícím startupům?

Podstatné je uvědomit si, že vím, do čeho jdu a proč. Když v tom mám jasno, je zapotřebí namotivovat i nejbližší rodinu, protože se do ní vaše práce bude promítat. Dalším důležitým faktorem je najít si schopné, motivované a upřímné lidi, kteří do toho půjdou s vámi. Bez nich by to zkrátka nešlo. No a v neposlední řadě je to o překonávání překážek a strachu. Každému začínajícímu startupu bych poradil následující: odvahu, povinnou psychohygienu, zpětnou vazbu a monitoring trhu.

Proč jste se rozhodli vsadit na podhoubí?

Houby a podhoubí jsou mým koníčkem více než 10 let. Už od doby, co jsem studoval umění, mě houby nepřestávaly fascinovat. Primárně jsem je začal studovat kvůli jejich účinkům a možnému využití v potravinářství. I přes to mě stále udivuje, že o tomto organismu víme tak málo. Myslím, že si ani neuvědomujeme, jaké množství se jich nachází okolo nás a jaké blahodárné účinky mají.

Jak a kdy jste si uvědomil, že právě podhoubí můžete využít i na jiné účely než přímo v potravinářství?

Houby obsahují mnoho vitamínů, vlákniny a další prospěšné látky. A tak jsem začal pěstovat houby. Zlom nastal, když moje dcera onemocněla. Přemýšlel jsem, jak bych mohl houby využít jinak, lépe. Začal jsem je studovat a zkoumat do hloubky s pomocí mého kolegy. Zjistili jsme, že mají mnoho zajímavých vlastností, které bychom mohli využít jako náhradu obalového materiálu. Tak jsme založili startup a začali se tomu naplno věnovat. 

Co je mycelium a jak s ním v praxi pracujete?

Mycelium je hustá síť jemných vláken, která tvoří podhoubí hub. Slouží k získávání vody a živin z okolního prostředí a je velmi odolné, pružné a adaptabilní. Dokonce se dokáže rozrůstat i v nepříznivých podmínkách. Toho my využíváme při výrobě. Základem našeho materiálu je vždy odpadní surovina. Například piliny, odpadní papír, textilie nebo konopné stonky. Mycelium totiž slouží jako pojivo. Tím, že materiálem proroste, ho zpevní a pomůže vytvarovat přesně tak, jak je potřeba.

Jaké je využití mycelia a které materiály může nahradit?

Materiál z mycelia má řadu využití. Aktuálně máme nejvíce odběratelů z řad firem, které poptávají obalové materiály. Vyrábíme univerzální i unikátní obaly. Univerzálními nahrazujeme velké množství různých druhů folií a obalů, které firmy dávají do různých krabic, aby se výrobky nepoškodily. Těmi unikátními mám na mysli různé předměty dělané na zakázku.

Co všechno z něj vyrábíte?

V rámci unikátních projektů jsme zhotovili například diplomy nebo náplně do difuzérů. Také vyrábíme různé dárkové předměty. Vedle obalových materiálů má podhoubí využití i ve stavebnictví. Z bukových pilin a mycelia dokážeme vyrobit pevný materiál, který by mohl nahradit překližku. Díky izolační schopnosti podhoubí je možné nahradit standartní EPS desky těmi našimi. Jejich velkou výhodu je, že jsou odolnější, netaví se a při hoření neprodukují toxické zplodiny.

Také dokážeme nahradit polyuretan, který se využívá společně s pachem dravce do pachových ohradníků, které se používají okolo silnic s častým výskytem zvěře. Problémem této dosud využívané látky je, že není rozložitelná a je pro okolí toxická.

A jaké příležitosti v praxi vidíte?

Velký potenciál podhoubí vidím například v pohřebnictví. Setkal jsem se s firmou v zahraničí, která si vybudovala svůj byznys na výrobě uren a rakví. To mi přišlo velmi zajímavé. My jsme prozatím zpracovávali urnu pouze jednou.

Spolupracujete s jinými firmami na nějakém vývoji?

Výrobky od nás využívají nebo využily firmy Treed, E.ON, Běhej lesy nebo Sonnentor. Spíš se vždy jednalo o jednorázovou unikátní zakázku než o pravidelnou spolupráci. V současné době bude probíhat vývoj s firmou Philip Morris. Chtějí pomoci odbourat zápach v jejich zařízeních, tak uvidíme. Také spolupracujeme s různými univerzitami a já jsem začal pracovat externě pro Akademii věd České republiky. Díky tomu můžu být u výzkumu blíže a společně s vědci diskutovat nad možným dalším využitím. Samozřejmě zakázky jsou něco, co k práci potřebujeme. Bez toho bychom nemohli podnikat. Máme rozpracovaný výzkum sorbentů, ale bohužel více vám prozradit nemůžu, projekt je teprve na začátku.

Co máte namysli, když mluvíte o naivní ekologii? Naposledy jste o ní mluvil v pořadu DVTV s Danielou Drtinovou.

Naivní ekologie rovná se greenwashing. Nemám rád bezmyšlenkovité a naivní řeči o ekologii a životním prostředí. Někteří lidé si chtějí zachovat pohodlí, ale zároveň chtějí být extrémně ekologičtí a mluvit o tom. A to nestačí, musíte to myslet vážně. Například proč se musí piliny balit do pytlíku z polypropylenu? Nepřijde mi to zrovna ekologické řešení... Vím, že je to lepší, ale pojďme to dělat jinak, smysluplně. Jsem rád, že Evropská unie nás k tomu pomalu vede.

Kromě toho, že vyrábíte materiál, který je dokonale udržitelný, dbáte i na další principy udržitelnosti?

Letos na jaře jsme se přestěhovali do nových prostor. Tam se zřídila nová automatizovaná výrobní linka, aby dokázala reagovat na zvýšenou poptávku a zároveň aby čištění substrátu bylo nízkoenergetické. Rádi bychom do budoucna řešili i větší automatizaci. Co se týče uhlíkové stopy, tu se snažíme řešit již od úplného začátku. Teď nás v nejbližší době bude čekat LCA analýza, tak uvidíme, jak dopadneme. Co se týče dalších plánů, nějaké máme, ale ještě nevím, jestli zůstaneme ve stávající budově. To rozhodne čas. Nicméně rádi bychom si pořídili do budoucna fotovoltaiku, která nám pomůže s větší soběstačností v rámci úspory energií.

Co tedy pro vás znamená udržitelnost?

Pro mě osobně to znamená čisté svědomí. Každý z nás by si měl uvědomit, že to nikdy nezvládneme, pokud se všichni neodhodláme s tím něco dělat. Přeci nezkazíme životy ostatních, kteří budou žít v budoucnosti. Zároveň je pro mě udržitelnost synergie společnosti, ekologie a ekonomiky. Aby vše mohlo fungovat, musí tohle být v souladu. Například my jako myco chceme mít levný materiál, aby mohl nahradit plasty. Společnost nás akceptuje a kvituje to a zároveň naší výrobou neohrožujeme přírodu.

Proč jste se přihlásil do soutěže SME EnterPRIZE a šel byste do toho znovu?

SME EnterPrize byla pro nás jasnou volbou, jelikož tolik soutěží pro startupy v Čechách není. O soutěži nás informovalo Jihomoravské inovační centrum. Díky tomu, že materiál z mycelia není příliš známý, jsme se mohli touto formou zviditelnit. To, že jsme nakonec mezi startupy vyhráli, bylo pro nás příjemné překvapení.

Mohlo by vás zajímat:

• Podcast s ředitelem Sonnentoru Josefem Dvořáčkem

• Vítězové SME EnterPRIZE: Jaký je jejich recept na udržitelnost?

• Biopekárna Zemanka: Jejich sušenky i cirkulární potravinářství dobývají svět

• Sociální biofarma pomáhá a šíří ekologickou osvětu v regionu

Zemědělské družstvo Všestary, které sídlí na Královéhradecku, se proslavilo zejména slavnou Všestarskou cibulí, která je od roku 2008 zapsaná v bruselském Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. Řadou ocenění se chlubí i její mladší „sestra“ brokolice. V našem rozhovoru s Monikou Nebeskou se dozvíte, jaké principy považuje družstvo za důležité a čím vynikají jejich produkty.

Čím se zemědělská skupina Všestary liší od ostatních zemědělských společností?

Naší filozofií je víra v moudrost našich předků, kteří si půdy a jejích darů vážili, a proto se k ní chovali ohleduplně a s úctou. Naším posláním je produkce potravin nejvyšší kvality, ale při současném zajištění udržitelnosti podnikání. Nejlépe asi vyjadřuje náš postoj k půdě, přírodě, našim zaměstnancům, ale i lidem v okolí naše motto: „Každá sazenička má u nás své místo. Tak blízko, aby se mohla vzájemně chránit se sousedy, a tak daleko, aby mohla sama dýchat.“ Respekt a pokora jsou klíčem k úspěchu.

Jak velký je váš podnik? Kolik máte zaměstnanců?

Zemědělské družstvo Všestary a celá naše skupina má své „království“ na Královéhradecku, kde hospodaří na výměře téměř 3 000 hektarů půdy. I když nepatříme do kategorie rodinných firem, naše tradice jsou založené na rodinném základu, na kvalitních mezilidských vztazích a úctě k sobě navzájem, k půdě a k okolní komunitě. 

Asi i proto se nám daří oslovovat mladé lidi, kterým slibujeme nejen „dřinu, slzy a pot“, ale také krásu a kus poctivé práce. Při počtu 100 kmenových zaměstnanců mimo sezónu (v průběhu hlavní sezóny se tento počet zvyšuje až na 150 pracovníků), je průměrný věk našich zaměstnanců 33,5 roku. To je v našem oboru vcelku rarita. Mladí lidé do týmu přinášejí úplně odlišnou dynamiku a neotřelé nápady. Samozřejmě je nutné, abychom je my zkušenější trochu korigovali, ale rozhodně se od sebe máme vzájemně co učit, a to je obohacující.

S jakými inovacemi jste v poslední době přišli?

V minulém roce jsme mimo jiné naši práci nasměrovali i k marketingu a myslím si, že kromě zeleniny to přineslo i své „ovoce“. Osvěžili jsme a naladili naše sociální sítě i web. Naše tradiční Oslava Všestarské cibule a brokolice, kterou pořádáme pro školy a širokou veřejnost každé dva roky, tím získala úplně nový náboj. Oslovujeme mladé lidi a naše reklamy, sdělení a vtipné vizuály mají veliký dosah. To vše pomáhá nejen k propagaci naší společnosti a jejích produktů, ale i propagaci českého zemědělství obecně.

Jak dlouho trvalo, než jste se s družstvem vypracovali na pozici, na které jste nyní? A co vám k tomu pomohlo?

Určitě práce, vytrvalost a také radost. Z družstva socialistického typu, do kterého jsem nastupovala počátkem 90. let, se nám podařilo vybudovat moderní společnost. Zemědělství je obor, který se nikdy nezastaví. A když se dívám zpět na těch pětadvacet let, po které tady „kraluji“, musím říct, že jsem se taky nezastavila. Byla a je to krásná jízda.

Z vašich produktů je známá především vaše Všestarská cibule. Čím je speciální?

Ano, prosluli jsme především prémiovou Všestarskou cibulí a v poslední době i brokolicí. Obě naše „princezny“ svou mimořádností přesáhly hranice české země.

Výjimečnost Všestarské cibule se skrývá pod slupkou a spočívá v její chuti a nutričních hodnotách. Oproti běžným cibulím obsahuje o 25 % více železa, dvojnásobek niacinu (vitaminu B3) a přitom bez obsahu škodlivých látek. Charakteristické jsou pravidelné kulovité nebo vejcovité tvary a lahodná, sladká nebo různě pálivá chuť, v závislosti na odrůdě.

Plocha, kterou využíváme pro pěstování cibule, je rok od roku různá – od 60 hektarů až po 220 hektarů. Cibuli nejen pěstujeme, třídíme a balíme, ale také ji loupeme. Ročně zpracujeme klidně i pár tisíc tun. Právě šetrný přístup k ošetřování, sklizni a zpracování cibule spolu s unikátní polabskou půdou je klíčem k jejím vynikajícím vlastnostem.

Naše cibule i brokolice se navíc pyšní certifikátem Global G.A.P., který dokládá skutečnost, že dbáme i na bezpečnost potravin. To je pro nás samozřejmostí.

Jaké další produkty nabízíte?

Kromě našich vlajkových produktů pěstujeme i špenát, GMO free sóju, pšenici, sladovnický ječmen, kukuřici, cukrovou řepu nebo vojtěšku.

Náš „královský rod“ doplňují i „princezny“ v kravínech a ve výběhu – ty se mohou pochlubit nejen výtečným mlékem, ale také tím, že jejich hnůj se na tomto „panství“ poctivě vrací do půdy. Není to žádný převratný objev – touto filozofií jsme jen plynule navázali na moudrost předků, kteří si půdy a jejích darů vážili. Úctu k dějinám máme pevně zakořeněnou i díky tomu, že místní pole, luhy i háje jsou v památkové zóně historických událostí roku 1866, kdy proběhla prusko-rakouská válka. To nás ještě více zavazuje být zodpovědnější, ohleduplnější a šetrnější k půdě, krajině i lidem, kteří tu žijí a budou žít i v budoucnu.

Cílíte především na český trh, nebo i zahraniční?

Co se týká pěstovaných plodin a mléka, veškerá naše produkce zůstává v České republice. To je naší prioritou a ambicí. Mezi produkty, které exportujeme do zahraničí, patří špenát na semeno a maso, které bychom ale rádi v brzké době nabídli i českým spotřebitelům.

V soutěži SME EnterPRIZE, jež oceňuje firmy, které podnikají udržitelně, jste se dostali do top desítky. Co vám soutěž přinesla?

Především pro nás byla veliká čest, stát se součástí tak prestižního a mezinárodního soutěžního formátu. Soutěž naši firmu určitě do jisté míry zviditelnila i na sociálních sítích, kde jsme společně i lidem, kteří se nepohybují v našem oboru, nastínili problematiku udržitelnosti a toho, co znamená tento pojem pro nás konkrétně. Zajímavým přínosem byla i možnost poznat ostatní finalisty, nechat se jimi i trochu inspirovat a sledovat, jakými směry se ubírají.

Jak konkrétně se vaše družstvo řídí principy udržitelnosti?

My chápeme udržitelnost jako koncept stojící na třech pilířích: environmentálním, sociálním a ekonomickém. Jedno bez druhého je nemyslitelné. Nelze bezhlavě, bez ohledu na sociální dopady na místní komunitu, na ráz krajiny, kvalitu života v okolí nebo bez ekonomické rozvahy přijmout všechna radikální řešení, která na oko přinesou vyšší míru ochrany přírody, ale zároveň způsobí negativní dopady v jiné oblasti.

V zemědělství by mělo být cílem produkovat potraviny do nekonečna, bez trvalého poškození půdy a ostatních ekosystémů – zkrátka zachovat půdu a její plodnost i pro další generace. K tomu je nutné více přemýšlet o tom, jak se k půdě chovali naši předci, protože ti byli v tomto ohledu úspěšní a díky nim máme na čem hospodařit. Jak jsem zmiňovala, my díky chovu skotu vracíme půdě živiny nazpět a ta se nám pak pravidelně odměňuje skvělou úrodou. Pokud to vyjádřím v peněžní terminologii: dlouhodobě udržitelné znamená žít z úroků a nespotřebovávat přitom podstatu.

Zavádíte nějaké moderní metody ekologického zemědělství?

Myslím si, že rozdíly mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím se dnes už stírají. My jsme konvenční zemědělci, ale přírodu určitě netrávíme. Máme dobrou půdu a udržujeme ji. Příroda je náš hlavní obchodní partner, a musíme s ní proto spolupracovat, ne proti ní bojovat.

Využíváte nějaká řešení z oblasti internetu věcí nebo jiné pokročilé technologie?

Již několik let využíváme nejmodernější technologie především v oblasti setí a péče o půdu, například přesné GPS navigace v traktorech nebo třeba technologii přesného hnojení. Máme také podrobný přehled o tom, v jakém stavu se naše pole nachází. Co se týče využití senzorů, samozřejmostí jsou u nás například čidla v silech s obilím, která hlídají vlhkost a škůdce.

Inovujeme i v oblasti živočišné výroby. Například v roce 2020 jsme začali zjišťovat březost krav ze vzorku mléka. Jedná se o velmi jednoduché, neinvazivní a přesné zjištění, které nám velmi usnadňuje práci.

Technologie jsou nám bezesporu velkým pomocníkem, ale stále je potřeba dbát především na lidskou práci a nespoléhat se pouze na přístroje.

Jak váš podnik ovlivnila pandemie?

Pandemie nám zkomplikovala práci především při shánění sezónních zaměstnanců. Dalším problémem byly měnící se makro i mikro ekonomické podmínky, kvůli kterým došlo i k narušení dlouhodobých obchodních vztahů. Znovu zdůrazním, že zemědělství je obor, který se ani během pandemie nedá a nesmí zastavit. Problémy nám navíc nepůsobila jen nákaza, ale i nestálé a extrémní počasí.

Máte nějaká pojištění? Co vám přináší?

Využíváme asi všechna dostupná podnikatelská pojištění, která vás napadnou. Máme pojištěné kompletně všechno, včetně budov, polí, plodin a celé živočišné výroby. Před pár lety nám vznikla škoda na cibuli a díky pojistce, kterou máme sjednanou u Generali České pojišťovny, se nám spolehlivě pokryly všechny vstupní náklady.

Jak byste ohodnotila obecně stav českého zemědělství a kvalitu produktů?

Jsem přesvědčená, že české zemědělství je na vysoké úrovni, co do kvality a zdravotní nezávadnosti produktů. Jsme na tom v porovnání s ostatními evropskými zeměmi velmi dobře, například i z hlediska míry užívání pesticidů.

Jako velký problém vidím dotace, které deformují trh a dělají neplechu. Dotační politika zrušená nebude, ale kdyby ano, byl by to podle mě krok kupředu.

Další problémy přináší i označení „bio“. Produkty, které jsou takto označené, se často dováží ze zahraničí, a tak nejen že spotřebitel kupuje produkt, který má už za sebou dlouhý transport, ale přispívá tak i k větší zátěži životního prostředí, která s převážením potravin nutně souvisí. Přitom by si mohl koupit lokální produkt vypěstovaný a sklizený českýma rukama, dodaný na stůl pár hodin po sklizni.

Jaká je podle vás budoucnost zemědělského sektoru, u nás i ve světě?

Budoucnost českého zemědělství nelze oddělovat od budoucnosti zemědělství evropského, která je rámcována Společnou zemědělskou politikou.

Měla jsem tu čest loni vystoupit na konferenci evropské platformy FFA (Forum for the Future od Agriculture). Tématem konference, která byla organizovaná pod záštitou portugalského předsednictví Rady Evropské unie a na které vystupovaly i takové osobnosti jako Janusz Wojciechowski, evropský komisař pro zemědělství, nebo Julien Denormandie, francouzský ministr zemědělství, byla diskuze nad Společnou zemědělskou politikou. Byla jsem tedy ráda, že jsem se mohla vyjádřit k národním strategickým plánům, k dopadům strategií Green Deal na zemědělce nebo ke specifikům českého zemědělství.

Uvedla jsem mimo jiné, že byť jsou národní strategické plány teprve v přípravě, již teď vidím, že tyto plány jsou extrémně ambiciózní a mám velké obavy, jaké budou mít dopad na zemědělskou praxi. Je až alarmující, že k předloženým strategiím chybí posouzení dopadů. Obávám se, že dojde k propadu zemědělské produkce, tedy i k propadu exportu. Jednoduchými počty pak dospívám k závěru, že dojde k prudkému propadu příjmu zemědělců. Svět je totiž opravdu globalizovaný, a pokud omezíme přísnými opatřeními domácí produkci, producenti z Asie trhy okamžitě obsadí levnější, ale nejspíš také méně kvalitní produkcí, která nebude brát ohled na životní prostředí. Tím bychom udržitelnost opravdu nezajistili.

Jaké máte s družstvem plány do budoucna?

Naší vizí je silný, stabilní a dlouhodobě udržitelný podnik. Naší činností spoluvytváříme ráz krajiny, ovlivňujeme místní ekosystém, životní a sociální podmínky v regionu. Proto je pro nás důležité být v souladu s přírodou i lidmi, protože bez nich by naše podnikání nebylo možné.

Česká firma Alika se za téměř třicet let vypracovala od malé pražírny kávy až ke společnosti se stovkou zaměstnanců a obratem přes půl miliardy korun. Vděčí za to především své zakladatelce Janě Kremlové, která společně se svou rodinou táhne firmu kupředu. V našem rozhovoru se dočtete, jaké úspěchy a úskalí firmu na její cestě potkaly.

Alika funguje už 29 let. Můžete popsat vaše úplné začátky v podnikání?

Firma vznikla v březnu roku 1992, nejdříve jenom na živnostenský list. V té době jsem pracovala jako státní úřednice a nebyla jsem v té funkci příliš šťastná. Můj manžel podnikal už od roku 1988 a mně se líbilo, že jeho povolání je svobodnější, může si ho vykonávat, jak chce a je zodpovědný sám za sebe. Proto mě lákalo si založit vlastní firmu.

Můj původní plán byl otevřít si podnik, který by se týkal léčivých bylinek nebo bylinné kosmetiky. Rodina mě sice podporovala v tom, abych začala podnikat, ale pro bylinky jsem doma nenašla pochopení. Chtěli, abych se spíš vydala cestou, ve které jsem víc kovaná – a to byla káva. Moje první podnikání tedy byla maličká pražírna kávy.

A jak jste se tedy dostala od kávy k oříškům?

Když pražírna začala fungovat, moc se mi, upřímně, nedařilo. Kam jsem šlápla, tam tráva nerostla. Bylo mi jasné, že firmu musím postavit na nohy jiným způsobem, protože samotná káva by ji neuživila. Přemýšlela jsem tedy, na co dalšího bych stroj na pražení mohla použít.

Šťastnou náhodou můj tatínek zrovna potkal bývalého kolegu, který hledal někoho, kdo by mu upražil arašídy na výrobu křupek. Tím jsem získala první zakázku na pražení podzemnice olejné. Na základě toho jsme si pak i vyprofilovali vlastní solené arašídy v sáčku. To bylo velmi šťastné rozhodnutí, protože v té době na trhu tento výrobek chyběl.

Kde jste si pražírnu otevřela?

Během mého studia jsme žili a pracovali v Krkonoších. V té době už jsem byla vdaná a měla jsem malou dceru. Poté jsme se přestěhovali do Prostějova, kde jsem si přímo v centru otevřela tu mou malou pražírničku. A v okolí Prostějova jsme zůstali dodnes. Z města jsme se přestěhovali do vesnice Čelechovice na Hané, kde jsme na hypotéku koupili starý mlýn a přestavěli ho. Tam jsme sídlili přibližně deset let, ale pak už nám to místo bylo malé. Následně jsme koupili další provoz, ale ani tam to nebylo ono, a nakonec jsme asi před patnácti lety koupili areál bývalého zemědělského družstva v Čelčicích, kde sídlíme nyní. Tady jsme velmi spokojení. Máme tu i dostatek prostoru na to, abychom se dál rozšiřovali, protože stojíme úplně mimo obec.

Z malé firmy jste vybudovala největší pražírnu ve střední Evropě. Jak byste vývoj popsala?

Obecně vzato, prvních patnáct let naše firma rostla přímo raketově. V těch dalších patnácti letech se snažíme spíš o stabilní, pozvolný růst, rozhodně nestojíme o růst za každou cenu. Chceme, aby firma pevně stála na vlastních nohách.

Co pro vás na této cestě bylo nejtěžší?

Na začátku bylo nejtěžší najít sortiment, který by se na trhu udržel. Přišli jsme také o nějaké peníze, z řady důvodů. V devadesátých letech totiž bylo běžné, že v pátek nějaká firma existovala a v pondělí už ne. Kromě toho se nám také stalo, že při převozu peněz do banky došlo k přepadení. Těch špatných událostí bylo dost, ale těch dobrých bylo určitě daleko víc.

A jaké byly vaše největší úspěchy?

Mezi naše nejlepší rozhodnutí jednoznačně patří začít prodávat do obchodních řetězců. Nebylo to vždy jednoduché, ale dnes směřuje čtvrtina naší produkce právě sem. Je to velmi jistý a předvídatelný obchod, který zaručuje trvalou práci pro naše zaměstnance.

Dceřin manžel u nás také velmi úspěšně rozjel divizi, která nám dnes přináší největší tržby, což je zásobování výrobních firem. V současnosti spolupracujeme s nejvýznamnějšími českými producenty zdravé stravy a jsme jejich výhradním dodavatelem na všechny možné ořechové polotovary.

Kde dále máte velký odbyt?

Další oblast je export, na který většinou upravujeme výrobky podle zadání od zákazníka. Poslední odnož, která se stále rozvíjí, je e-shop. Máme tedy celkem čtyři takové „nožičky“, na kterých firma stojí. Pokud jedna pokulhává, tři ostatní nohy ji podrží.

Jaký objem produkce obvykle míváte?

Nejjednodušeji si to můžete teoreticky představit jako dva plné kamiony, které od nás denně odjíždějí. Každý měsíc vyprodukujeme přes milion výrobků, s tím, že hlavní sezona je pro nás teď před Vánoci. V říjnu a listopadu prodej dosahuje až dvojnásobku obvyklého množství, takže si už od září musíme postupně vytvářet zásoby, abychom to s naším počtem zaměstnanců zvládli.

Máte v současné situaci dostatek pracovní síly?

Nemáme, tak jako ji v průmyslu nemá nikdo. Ale už před třemi lety jsme začali spolupracovat s hospodářskou komorou a přes program Ukrajina nabírat zaměstnance. V současnosti je asi jedna třetina zaměstnanců v naší výrobě z Ukrajiny nebo například z Moldávie.

Zaměstnanci se takto sehnat dají, ale je potom těžší jim sehnat bydlení. Proto jsme se i nedávno rozhodli v areálu otevřít vlastní ubytovnu, kterou budeme v blízké době kolaudovat. Tato budova původně sloužila jako firemní školka, ale děti už odrostly, tak jsme se rozhodli ji přestavět.

Jak vaši firmu ovlivnila pandemie? Nebyl problém například příjezd zaměstnanců ze zahraničí?

Nebyl, protože zaměstnanci ze zahraničí zůstávali většinou u nás. Co se týká covidového období, my jako potravináři jsme tak moc naříkat nemohli, protože nám provoz nikdo neomezil. Poklesly nám sice některé distribuční kanály, například odběratelé z gastra, ale na druhou stranu nám narostl e-shop. Jediný vážnější problém, který jsme měli, byl se zaměstnanci, kteří museli zůstat doma s dětmi, když se zavřely školy a školky. Nahradit pracovní sílu ve výrobě vyžadovalo úsilí ode všech zaměstnanců. Museli chodit pomáhat i kolegové z kanceláří.

Na jaké zahraniční trhy vyvážíte?

Našimi největšími obchodními partnery jsou firmy na Slovensku, v Holandsku, Dánsku, Švédsku, Rakousku a Německu.

Liší se podle vaší zkušenosti požadavky českých a zahraničních spotřebitelů?

Sortiment na vývoz je celkově trochu jiný než ten pro český trh. Co se týče Švédska, tam většinou vyvážíme výrobky určené pro zdravou stravu. Některé produkty, které si u nás objednávají, se na českém trhu ale objeví až s dvouletým zpožděním. Pro západní trhy také vyrábíme speciální balení, která jsou docela časově náročná na výrobu, například malá balení na palubu letadla.

Myslíte, že u nás zájem o zdravou stravu postupně roste?

Jednoznačně. Uvidíme to určitě i na e-shopu Zdravé ořechy, který jsme nedávno otevřeli. Máme tam nachystaný poměrně široký výběr výrobků a myslíme si, že o ně bude zájem. Chystáme se ho nyní pořádně podpořit marketingovými aktivitami.

Jaké marketingové kanály využíváte?

V současné době jsou to především veškeré sociální sítě a reklama přes internet. V našem oboru se vyplácí nejvíc, protože potraviny se nakupují impulzivně. Kromě toho využíváme i rozhlasové reklamy a uvažujeme i o televizní reklamě.

Alika je rodinná firma. Myslíte, že je to výhoda oproti jiným typům podniků? Jak se to promítá do vaší činnosti?

Mít rodinnou firmu je jednodušší v tom, že své rodinné příslušníky nemusíte tak přísně kontrolovat jako jiné zaměstnance. Další výhodou je, že pro rodinu zisk není vždy to nejdůležitější a dívá se na investice do firmy ze širší a dlouhodobější perspektivy.

Myslím, že i pro zaměstnance je příjemnější pracovat v rodinné firmě, protože ta atmosféra je přece jenom odlišná. Zaměstnanci, kteří u nás pracují dlouho, se postupně stali našimi blízkými přáteli a víme, že je na ně spolehnutí. Někteří z nich u nás pracují už pětadvacet let.

A jak u vás probíhá řešení konfliktů? To může být složitější než v jiných typech firem.

Při řešení sporů v rodinné firmě se musí držet vždy emoce pod kontrolou. V tomto ohledu je to skutečně trochu složitější. Pokud bych určité problémy řešila s jinými zaměstnanci než s rodinou, pravděpodobně bych je řešila daleko razantněji. Ideálně se také musíte naučit problémy řešit pouze v práci, rozhodně ne doma.

A jak se vám to daří?

Snažíme se, ale občas to k tomu sklouzne. Například ranní snídaně je kolikrát už součást pracovního dne. Večer se tomu ale snažím vyhýbat.

Zavádíte ve vaší pražírně řešení automatizace výroby?

Ano, bez toho by to ani nešlo, je to fyzicky náročná práce. Balicí linky, které jsme v minulosti nakoupili, jsou z velké části automatické, ale stále potřebujeme pracovníky, kteří stojí na konci linek a ukládají zboží do kartonů a ty pak skládají na palety.

Vždy, když jsme řešili téma automatizace, narazili jsme na problém s místem. Roboti totiž zabírají mnohem více místa než zaměstnanci. Udělali jsme proto strategické rozhodnutí a postavili jsme úplně nový prostor, kam balírnu přesuneme. Máme také objednanou první plně automatickou balicí linku s robotem na konci, kterou budeme montovat v prvním čtvrtletí příštího roku.

Doufám, že v cestě automatizace budeme pokračovat, alespoň v průběhu příštích tří let. Hlavně na místech, kde je výroba ve větších sériích a více fyzicky náročná.

Nová balírna byla asi poměrně velká investice.

Ano, to byla. Robotická linka stála zhruba deset milionů korun a hala vyšla na zhruba 40 milionů. U nových staveb se ale vždy snažíme ušetřit tím, že si některé věci obstaráváme sami a zapojujeme do jednoduchých stavebních prací naše zaměstnance.

Jak se díváte na principy udržitelnosti? Učinili jste v této oblasti nějaké kroky?

Princip udržitelnosti je pro nás samozřejmě velké téma. Chceme, aby naše výroba byla naprosto bezodpadová. Snažíme se tedy do posledního kousku zpracovat vše, co nakoupíme. Co se týče energií, máme rozpracovaný projekt na zavedení alternativního zdroje elektřiny, který plánujeme rozjet v blízké budoucnosti.

Využíváte nějaká pojištění?

Myslím, že z těch pojištění, která jsou na trhu, používáme asi všechna. Máme pojištění majetku, zásob, pohledávek nebo proti živelním pohromám. Našim zaměstnancům platíme i pojištění odpovědnosti.  Je lepší mít vše pojištěné a vědět, že vám někdo kryje záda, protože rizika jsou velká. V potravinářství například vždy hrozí, že výrobek někomu uškodí, zvlášť, když se jedná o alergen.

Řešili jste už nějakou větší pojistnou událost?

Ze začátku podnikání jsme vyhořeli. Ale to byla tehdy malá pražírna, takže škoda nebyla příliš vysoká. V současném areálu v Čelčicích často řešíme škody způsobené větrem.

Máte v plánu firmu dál rozšiřovat?

Co se týče ořechů, budeme nabídku rozšiřovat stoprocentně. Máme zakoupenou novou technologii na lisování olejů ze semen a z ořechů, což bude tvořit naši novou divizi, kterou spustíme příští rok. Občas pokukujeme i po jiných firmách, které bychom koupili. Tato rozhodnutí ale budou na nové generaci.

Nás nyní čeká předat firmu plně do rukou našich dcer. Co se týče operativy, firmu už nyní vedou samy, ale právně jsme většinovými majiteli stále my s manželem. Plánujeme tedy odstoupit z vedení a přejít do dozorčí rady. Další strategická rozhodnutí budou už na našich dcerách.

Máte nějaké osobní motto, podle kterého se ve se svém podnikání řídíte?

Většinou to bylo klasické: „Co tě nezabije, to tě posílí.“ A druhá má zásada je: „Ráno moudřejší večera.“ Mám totiž skvělou schopnost se ze všeho vyspat. Pokud mi večer připadá něco naprosto tragické, ráno se vzbudím a problém klesne na padesát procent, někdy i míň. To je vlastnost, která mi umožnila těch posledních třicet let podnikání přežít ve zdraví.

Jak se Vám začínalo v podnikání? Kdo byl Vaším prvním mentorem?

Když jsem začínal podnikat v roce 1990, tak byli všichni začátečníci, ve všem. My jsme tenkrát ani nevěděli jak založit s.r.o. Nebo jsme byli na daňovém úřadě a oni nás poprosili, abychom jim jako studenti VŠE vysvětlili, jak funguje DPH. Z dnešního pohledu vlastně strašně primitivní věci, ale představte si, že mi tehdy bylo 20 let, a jediné, co jsem dobře uměl, bylo konzumovat pivo ve velkém množství.

Prvním takovým mentorem mi byl vlastně můj o deset let starší brácha, který už byl zběhlý v byznyse tenkrát. Od něj jsem získal nějaké základní obchodní dovednosti – jak vůbec probíhá nějaký obchod nebo jak třeba udělat objednávku. On sice nebyl podnikatel, ale pracoval pro Telexport, natáčel koprodukční filmy. A předtím pracoval pro Pragoexport, kde zase dovážel ze zahraničí sportovní potřeby.

Takže z větší míry metoda pokus-omyl?

Ano. A vlastně mám pocit, že se metodě pokus-omyl nedá vyhnout. Těžko se dá něco naučit tak, že si to nevyzkoušíte a neuděláte omyl. To je jako kdybyste se chtěl naučit lyžovat a říkal si, že nikdy nespadnete. Nicméně když vám někdo dá nějaké rady na začátku nebo třeba ukáže, jak a čím si prošel, tak si nemusíte hned při prvním sjezdu nabančit hlavu.

Co je tedy reálné od mentoringu očekávat?

V čem si myslím, že lidé s nějakými zkušenostmi z jiných oborů nebo obecněji s většími zkušenostmi mohou pomoci je třeba s rozšířením obzoru, jak přemýšlet o problému, jak hledat jiné cesty. Každý má nějaký svůj pohled na to, jak má vypadat byznys model, jak má vypadat cenová politika, jak pojmout proces vývoje výrobků nebo jak má být široký nebo hluboký sortiment. Ale to že vám někdo řekne, ‘Hele, je ještě jiná cesta, pojďme touhle cestou zkusit chvíli přemýšlet,‘ to člověka může posunout.

Takže mentoring pro Vás není tolik o předávání technických znalostí specifických pro konkrétní obor nebo typ podnikání?

Tak to vidím já. Myslím si, že ta hodnota je spíše v obecné rovině. Jedna z věcí, která třeba hodně rezonovala, když jsem dělal semináře pro podnikatele, byla obecně personalistika – vedení lidí, motivováni lidí, budování týmů.  A tady byla třeba důležitá informace, že chyby děláme všichni, protože moje taková touha byla vždy neudělat chybu, ve smyslu najmout toho správného člověka, perfektně všechny lidi řídit a nemít konflikty v týmech. No jo, ale každý, kdo řídí lidi, ví, že to není černobílé a že vždy se udělají nějaké chyby, vždy jsou nějaké průšvihy. A sdílet to, může podpořit podnikatele v tom, že si řeknou, ‘Hele, on to dělá 30 let a nasekal taky strašných chyb. Takže vlastně když já dělám chyby, tak to není tak špatné.‘

K jakým konkrétním závěrům jste třeba došli v oblasti personalistiky?

Hodně jsme se třeba bavili o tom, kdy a v jakém okamžiku se rozloučit s lidmi. A ukázalo se, že nikdo nevíme, jak to udělat dobře. Ono je totiž třeba velký problém, jak včas zjistit, že ten člověk, že ten tým prostě nefunguje správně. Spousta z nás podnikatelů z různých důvodů podléhá tomu, že si, řečeno lidově, nalháváme, že to ještě funguje, že to nějak dáme, že to ještě zkusíme a že ještě něco vymyslíme – třeba uděláme nějaké školení a ono to začne fungovat. Připustit si, že je čas se s někým rozloučit, totiž znamená, že člověka čeká práce. Musí se rozloučit s tím člověkem, najít nového, zaškolit ho, a když se to nepovede, tak znovu.

Jaká další témata jsou podle Vás pro mentoring podnikatelů společná?

Jedna věc jsou peníze, a to znamená finanční řízení, jak vůbec plánovat rozpočet, kontrola financí, marže. A pak je oblast, které já říkám strategie – jak vidět to podnikání v nějakých etapách a jak koukat kousíček za ten horizont na to, co může přijít, a jak být připravený na to, že může přijít něco, co absolutně nečekám.

Jak jste se vlastně dostal k mentoringu?

Byla to náhoda. Začal jsem psát knížku o mé podnikatelské a osobní cestě a snažil se tam dát nějakých pár zkušeností. A když jsem to měl pohromadě, tak mě někdo oslovil a řekl, ‘Hele, možná by byli lidi, které by to zajímalo, že bys k tomu udělal přímo nějaké semináře.’ Tak jsem si řekl, že to vyzkouším, a tak to vlastně začalo.

Měl by být mentoring finančně honorován?

Myslím, že finance mohou plnit motivační funkci. Pokud za něco člověk platí, tak ten efekt může být, že si řekne, ‘Tak to já se taky musím zamyslet nad tím, co vlastně chci, co je teď můj největší problém a s čím potřebuji pomoct.’

Takže to člověk bere vážněji?

Myslím si, že trošku ano. Ale neřekl bych, že to je nějaký klíčový problém. Já si spíš myslím, že je důležité najít v mentorovi vhodný ‘match’, najít někoho, kdo je mi blízký tím, jak přemýšlí nad tím, jak to podnikání dělat. Přece jenom těch přístupů k podnikání a vůbec osobních filozofií je strašně moc.

Co si myslíte o mentoringu online?

Nemám osobní zkušenost, takže nedokážu posoudit. Ale nejsem moc příznivcem onlinu, protože mám pocit, že taková ta osobní chemie je nenahraditelná.

V čem vás mentoring obohacuje osobně?

Myslím si, že není možné dělat mentora, aniž by to nějakým způsobem naplňovalo člověka, který to dělá. To musí být vzájemné sdílení různých nápadů a myšlenek. Třeba to znamená, že mentor o něčem mluví a sám si tak urovnává své myšlenky, dostává nové otázky, nahlíží nové přístupy. Druhá věc je, že člověka baví někomu nějakým způsobem pomoct, někomu jako kdyby ukázat cestu.

Český start-up CleverFarm přináší moderní a inovativní řešení pro zemědělce, která výrazně přispívají k udržitelnosti hospodaření. Díky svému know-how firma nedávno získal 1. místo v soutěži SME EnterPRIZE oceňující podnikání s ohledem na životní prostředí, kterou organizuje Generali Česká pojišťovna. V našem rozhovoru s CEO Vojtěchem Malinou se dočtete o chytrých řešeních, která mají potenciál posunout vpřed zemědělství po celém světě.

Co by mělo českou veřejnost napadnout jako první, když uslyší o firmě CleverFarm?

Jsme moderní, ambiciózní firma, která je vnitřně motivovaná hledat způsoby, jak zefektivnit farmaření po celém světě. A to za použití metod a řešení, které mají pozitivní dopady na životní prostředí.

Jaká byla motivace ke vzniku firmy?

Já i zakladatelé CleverFarm jsme v tomto oboru viděli obrovský potenciál. Je jasné, že v zemědělství po celém světě budou muset proběhnout dramatické změny. Důvodem je, že celosvětová populace výrazně roste, zatímco rozloha orné půdy se příliš nemění. To znamená, že farmáři po celém světě musí fungovat efektivněji a musí začít používat moderní způsoby řízení. Jedině tak budou schopni dosáhnout produkce, která je potřeba, abychom se jako lidstvo dokázali uživit.

Druhou motivací pro nás bylo, že obor zemědělství je sám o sobě poměrně konzervativní. Bereme jako výzvu snažit se změnit obor, který se sám o sobě příliš měnit nechce.

Třetím důvodem byla možnost díky novým technologiím reálně zlepšit kvalitu obživy lidí v některých částech světa, například v Africe a v Latinské Americe. V těchto oblastech mají naše řešení přímý dopad na to, jaká bude úroda, a následně i na kvalitu života místních lidí.

Dá se tedy říct, že vaše zařízení pomáhá řešit situace „za pět dvanáct“.

V některých ohledech to tak opravdu je. Jedna z oblastí, které řešíme, je spotřeba vody na zavlažování. Existují regiony, kde voda už prostě není nebo dochází. Každý ušetřený kubík vody pak hraje zásadní roli v tom, jaká bude úroda.

Svět se celkově posouvá směrem k udržitelnosti a zemědělství má v této oblasti velký potenciál. Co si ale má člověk představit pod pojmem udržitelné hospodaření?

Udržitelné hospodaření je velmi široký koncept. CleverFarm se soustředí na optimalizaci vstupů nutných pro zemědělství. Mezi látky, které se aplikují na pole, patří voda, pesticidy, hnojiva, morforegulátory (přírodní nebo syntetické látky, které tvarově ovlivňují růst rostlin) nebo prostředky na ochranu plodin. Naše řešení umožňuje snížení množství těchto látek a zároveň zvýšení úrody. To má následně velmi pozitivní dopady na krajinu, ve které farmáři hospodaří. V udržitelném zemědělství se také čím dál tím víc začíná objevovat téma uhlíkové stopy a jejího dopadu. Naše řešení přispívají k jejímu snížení v oboru zemědělství.

Jak moc je udržitelné hospodaření v Česku rozšířené? Sám jste podotkl, že zemědělství je obor, který se příliš nechce měnit.

Snažíme se povědomí o udržitelném hospodaření rozšířit. Naše služby nejprve představujeme, a abychom zemědělce přesvědčili o jejich přínosu, nasazujeme je na pilotní testování na omezenou rozlohu nebo omezený čas. I konzervativní farmář pak řešení porozumí a akceptuje ho, protože vidí konkrétní přínos pro svou farmu. Drtivá většina zemědělců má ke konci testování zájem o rozšíření služeb. Problém je spíše testování nasmlouvat. Farmáři jsou většinou příliš zaneprázdnění nebo nejsou tolik ochotní měnit své léta zavedené postupy.

A jakými prostředky se snažíte informace o chytrém zemědělství rozšířit?

Naše komunikace má několik vrstev. Před koronavirovou krizí jsme dva roky po sobě pořádali Akademii zemědělských inovací. Na této platformě se setkávali dodavatelé moderních technologií, zástupci největších farem a dodavatelé techniky. Prezentovali zde novinky z oboru a navzájem sdíleli nejnovější postupy, které zemědělci mohou aplikovat. Během pandemie jsme přešli do online prostředí a pořádali jsme webináře a jiné vzdělávací programy. Kromě toho pořádáme cílené informativní kampaně, kterými oslovujeme farmáře. Nedávno jsme například rozjeli velkou kampaň ve Španělsku, kde je největší procento zavlažovaných území v Evropě.

Vaším klíčovým produktem je aplikace CleverFarm. Jaké hlavní výhody přináší zákazníkům?

Hlavní výhodou aplikace CleverFarm je, že dokáže posbírat a zkombinovat relevantní data a údaje. Na jejich základě můžeme doporučit farmářům, jakým způsobem upravit aktivity na farmě tak, aby maximalizovali svou úrodu. Naše přidaná hodnota je kromě účinného nasazení senzorů především správná interpretace získaných dat.

V jakých oborech aplikace umí pomáhat?

Naše primární zaměření je obor zemědělství, které tvoří 90 procent nasazení. Nicméně, zjistili jsme, že se naše platforma bez jakékoliv zásadní úpravy dá aplikovat i mimo tuto oblast. Dá se využít například ve správě městských parků a další zeleně nebo na travnatých sportovních hřištích. A to zejména v oblasti inteligentního řízení závlah.

Obvykle se zavlažuje podle pevně daných zavlažovacích cyklů nebo jednoduše podle toho, jestli prší, nebo ne. To je ale dost zastaralý přístup. Podle celosvětových statistik se venkovním zavlažováním plýtvá až o 50 procent, což znamená obrovský potenciál pro úsporu. S tím může pomoci CleverFarm, který na pozemku sbírá konkrétní a aktuální data a podle nich navrhuje úpravy nastavení zavlažování.

Jsou vaše aplikace a zařízení vhodná spíše pro menší, nebo větší farmy?

Naše aplikace v tomto směru nemá žádná omezení. Její důležitou součástí je agroevidence, tedy záznam činností, které na farmě probíhají. To je užitečné jak pro malé farmáře, tak i pro největší holdingy. Mezi naše zákazníky patří i farmáři s malými políčky, na kterých pracují tři nebo čtyři lidé, ale pěstují na nich specifické plodiny, k jejichž pěstování potřebují přesná data. Ta jim naše řešení poskytne.

Kromě CleverFarm nabízíte i aplikaci CleverAssets. Jak se tyto dvě aplikace liší?

Aplikace CleverAssets je také určená pro farmáře. Nejde v ní však o záznam a analýzu činností na farmě, ale o kompletní správu a evidenci půdních pozemků, včetně hlídání termínů, smluvních stavů, daňových přiznání, výplat pachtovného (finančních výnosů z pronajatých zemědělských pozemků) a dalších potřebných záležitostí.

Jak fungují senzory, které umisťujete na farmy?

Senzory jsou součástí internetu věcí (Internet of Things, IoT) a jejich hlavní výhodou je, že fungují na baterie a nemusí tedy být připojené do sítě. Senzor každou půlhodinu vyšle informaci o parametrech, které snímá a poskytuje tak kontinuální řadu dat, kterou následně analyzujeme a vyhodnocujeme.

K čemu všemu se dají senzory v chytrém zemědělství využívat?

Typů senzorů je celá řada. Jedna skupina sleduje veškeré meteorologické podmínky, jako jsou například srážky, rychlost, síla a směr větru, vlhkost listů nebo odpařování. Dalším typem jsou půdní čidla, která nejčastěji měří vlhkost, teplotu nebo salinitu půdy (podíl minerálních látek). Kromě toho existují také čidla, která se umisťují do sil nebo posklizňových hal a dokážou varovat před výskytem škůdců nebo chorob plodin.

Údaje ze senzorů tedy mohou fungovat jako preventivní opatření.

Ano. Tyto typy čidel jsou užitečné zejména v období sklizně, kdy se plodiny uskladňují. Díky našim algoritmům dokážeme choroby předpovědět několik dní nebo dokonce týdnů předem, čímž se dá účinně předejít zničení úrody a vyhnout se škodám.

Když zmiňujete předcházení škod – využíváte v rámci vašeho byznysu nějaká pojištění?

Ano, CleverFarm je klientem Generali České pojišťovny a využívá celou řadu pojištění. Na základě naší dlouhodobé spokojenosti jsme také nedávno naše pojištění rozšířili o další typy pojistek.

Jaký byl nejzajímavější projekt, na kterém jste se s CleverFarm podíleli?

Aktuálně se nám vrací zajímavé výsledky z pilotního testování v afrických zemích. Podařilo se nám zde upravit závlahový cyklus tak, že došlo k významným úsporám vody a nafty potřebné v zavlažovacích generátorech. Naše řešení tak umožnilo, že během jedné sezony došlo ke dvěma sklizním místo jedné. To vnímáme jako obrovský úspěch.

A co projekty u nás?

V Česku se naše největší úspěchy pojí s takzvaným precizním zemědělstvím. To ve zkratce znamená využití satelitních snímků k vytvoření takzvaných management zón na pozemcích. Farmáři se pak ke každé zóně mohou chovat jinak, a to podle toho, jakou má kondici a potenciál k růstu. Tím mohou dosáhnout až 30procentních úspor na vstupních materiálech. To je u některých typů materiálů hodně znát – například některá hnojiva nebo prostředky na ochranu rostlin jsou velmi drahá záležitost.

Považuje se CleverFarm už za větší, nebo stále ještě spíše menší firmu?

Jsme stále spíše menší firma, je nás celkem dvacet sedm. Nicméně, tvrdě pracujeme a meziročně rosteme zhruba o 60 až 70 procent, což na start-up v agro sektoru není špatný výsledek.

Pro budoucí vývoj vidíme potenciál spíše v zahraničí. Česko má omezenou rozlohu a také relativně dobré podmínky oproti jiným světovým regionům, které doslova zápasí o všechny zdroje.

Jak váš podnik ovlivnila pandemie?

Myslím, že jsme dopadli relativně dobře oproti jiným firmám, které pandemie téměř zlikvidovala. Pro nás měla dopady hlavně v tom směru, že jsme museli přejít do online režimu. To není problém pro naše služby, které samy o sobě fungují v online prostředí, ale spíše pro komunikaci s klienty. Zemědělci obecně k digitálnímu prostředí příliš netíhnou.

Druhým negativním dopadem bylo, že se všichni začali obávat, co bude dál a odsouvali svá investiční rozhodnutí. Teď už ale vidíme významné zlepšení a věříme, že od příštího roku plně obnovíme plány, které jsme měli před covidem.

Jak vnímáte aktuální stav svého oboru a vidíte zde další potenciál? Lidé často nemají přehled o tom, co vlastně internet věcí je a k čemu přesně slouží.

Společnost se postupně posouvá směrem k digitalizaci a k online řešením, protože jsou efektivní, dostupná a snadno nasaditelná po celém světě. Stále více se také rozšiřuje povědomí o tom, co tyto služby dokážou přinášet. V tomto ohledu jsem optimista.

My jsme nejúspěšnější v případech, kdy se nám podaří skvělý výsledek na konkrétní farmě, která je poté naší referencí pro celý region. V tu chvíli odpadá složité vysvětlování toho, co je internet věcí a jak funguje. Komunita farmářů je silně provázaná a šíří si tyto informace sama mezi sebou.

Plánujete do budoucna rozšířit své služby?

Určitě. Chceme, aby náš software zahrnoval všechny důležité údaje, a to v adekvátním množství a s co nejvyšší přesností. Považujeme za důležité, aby námi doporučené změny byly podepřené ještě větším množstvím relevantních a přesných dat. V tomto ohledu narážíme na to, že některá užitečná data se ještě nedají změřit nebo přenést do aplikace. V blízké budoucnosti to ale bude možné a tyto nové datové zdroje vylepší a zpřesní naše služby.

Další využití satelitního monitoringu polí, rozšíření senzorů na bázi internetu věcí, integrace dat spojené s analýzou půdy a rostlin a další dynamicky se rozvíjející oblasti nabízí příležitosti, které chceme využít a zabudovat do naší platformy.