Vypnutý JavaScript

Řešení škod z podnikatelského pojištění je oblastí, v níž se pohybujete řadu let. Můžete popsat, jak se z vašeho pohledu vyvíjí situace v souvislosti s bouřkami a jejich následky?

V důsledku měnících se klimatických podmínek naší planety i v pojišťovně jasně vidíme, že se Česká republika dostává do oblasti, kde se dají očekávat velmi výrazné výkyvy počasí. Pro letní období začíná být jakýmsi pravidlem, že se střídají suchá období s vysokými teplotami, po nichž zpravidla následují intenzivní bouřky doprovázené krupobitím s přívalovým deštěm, s obdobími běžného léta. To následně generuje také vznik pojistných událostí nejrůznějšího typu od lokálních – typicky kroupy, údery blesků, tornáda, lokální záplavy až po plošné, zasahující velká území – typicky vichřice. Je nasnadě, že podnikatelské subjekty bývají živelnými událostmi zasaženy obdobně jako občanský majetek.

Jaké živly tedy nejvíce aktuálně podnikatelům škodí?

Co do četnosti příčin jasně převažují vichřice včetně tornáda, záplava či povodeň, pronikání srážek nejrůznějším způsobem - hlavně pak střešní krytinou, nedostatečnou kapacitou dešťových svodů, vystoupáním z přehlcené kanalizace. Škody ale způsobují i zásahy bleskem či přepětí v souvislosti s úderem blesku a krupobití.

Škodám by se měli snažit podnikatelé předcházet. Je něco takového v případě bouřek vůbec reálné?

Opět se na to můžeme podívat optikou ročních období. Zatímco k vodovodní škodě, odcizení, úmyslnému poškození i vichřici může docházet během celého roku, typicky letní příčinou jsou krupobití a blesky, byť ty jsou proti krupobití méně časté. Rozsah škod spadem krup u podnikatelských subjektů typu autosalonů, autobazarů apod. - s někdy i desítkami až stovkami vozidel na volném prostranství - je pak v řádech statisíců či milionů. Ochrana třeba v tomto konkrétním případě v podstatě neexistuje. Rychlé zakrytí ploch není technicky možné.

Stejně tak páchá krupobití škody na dalším majetku ve velkém rozsahu, a to na střešních krytinách, sklenících, fóliovnících, ale i na odolnějších krytinách typu plech či pálených nebo i betonových. Nemalé škody jsou také na fasádách a výplňových otvorových prvcích, zejména pak dřevěných oknech a dveřích.

Kvůli tornádu se trochu zapomnělo na vodní živel. Jak vypadá situace u něj?

Ano, stále platí, že dalším živlem v souvislosti se změnou klimatu jsou přívalové deště a s tím následně vzniklé povodně a záplavy. Zatímco povodně velkého rozsahu, zasahující velká území, se vyskytují méně často a  jsou spojeny zpravidla s oblastmi kolem vodních toků, k lokálním záplavám dochází každé léto kdekoliv. Ochrana před nimi je obtížná, i když se stát brání budováním přehrad, protipovodňových valů a hrází tam, kde dochází k zaplavení opakovaně. Lokální výskyt záplavy je těžko předvídatelný, vesměs jde o bleskové povodně a postižené subjekty jsou neočekávaně zasaženy proudící vodou z přívalového deště nebo stojící vodou v důsledku nedostatečného odtoku atmosférických srážek. Na plošné záplavy se jistými opatřeními včetně přemístění majetku připravit a snížit tak rozsah škody dá.

Zmínila jste také blesky. Co v praxi mohou způsobit?

Způsobit škodu firmě, zejména pak výrobní, může v létě také bouřková činnost, ať již jde o přímý zásah bleskem nebo jen přepětí v souvislosti s úderem blesku. Často nepomůže ani instalovaná ochrana v podobě hromosvodů, neboť objekty jsou spojeny různými sítěmi technického vybavení, vesměs vodivými – kabelová přípojka elektřiny, internetu, telefonu,… následné přerušení provozu firmy z důvody poškození elektronických prvků je rovněž nákladnou záležitostí.

Řešíte i škody zemědělců? Škody v jejich případě musí být enormní…
V zemědělském pojištění je tradičně největší škodní průběh právě v období letních měsíců a zejména sklizně. Nejčastější příčinou poškození plodin je krupobití, které představuje průměrně 80% podíl na vyplaceném pojistném plnění v tomto pojistném odvětví. Druhým největším rizikem je vichřice s přibližně 4% podílem. Letošní rok je velice specifický, protože období sklizně je z důvodu vývoje počasí opožděné a současně jednotlivé poškození přicházelo v několika vlnách, kdy opakovaně zasáhlo všechny regiony republiky - nejvíce pak jižní Čechy a jižní Moravu.

Co mohou udělat podnikatelé proto, aby jejich škoda byla vyřízena co nejrychleji?
Pro hladký průběh řešení pojistné události je podstatné ji jednak bezodkladně nahlásit, dále také veškeré škody zdokumentovat – ať už fotograficky, tak také pomocí videozáznamu. Vhodné je zaznamenat nejen konkrétní poničený majetek, ale také širší souvislosti vzniku škody. Důkazním materiálem jsou samozřejmě i svědecké výpovědi.

Často se řeší, zda je možné poškozený majetek odklízet. Jaký je váš pohled a doporučení?

V případě, kdy jsou záchranné či neodkladné odklízecí práce započaty ještě před dokumentací pojišťovnou, je třeba provádět průběžnou fotodokumentaci těchto prací, kterou pak klienti předloží pojišťovně.  Předejde se tak případným komplikacím při dokladování již provedených nákladů opravy.

Vždy je vhodné se se zástupcem pojišťovny co nejdříve domluvit na dalším postupu – právě v souvislosti s odklízením, úklidem, shromážděním poničených věcí atd. Tyto situace se řeší s ohledem na místní poměry vzniku škody, protože každá pojistná událost je z podstaty věci unikátní. Po celé republice ale máme skupiny profesionálních mobilních techniků a likvidátorů, kteří dokáží v takto náročných situacích velmi dobře poradit a na místě pak během šetření vše podstatné s klientem probrat. Dokážeme také využívat nejmodernějších technologií, kdy za pomocí zaslaného linku může mobilní technik provést prohlídku tzv. na dálku pomocí chytrého mobilního telefonu našeho klienta bez nutnosti fyzické přítomnosti na místě škody.

A další postup? Co se děje po nahlášení škody?

Dále je postup s ohledem na charakter škody velmi podobný.  Pojistné plnění lze stanovit rozpočtem pojistitele na základě zjištěného rozsahu škody – velmi často tento přístup volíme u poškození staveb či vozidel. Případně se s klienty dohodneme na předložení cenové kalkulace opravy či rovnou faktury za opravu.

Pro zemědělskou likvidaci je klíčová rychlá komunikace s klientem v průběhu sklizně, kdy je nutné zajistit ve velmi krátkém čase, často v hodinách, prohlídku poškozeného porostu. Likvidátor tak na nově hlášenou škodu reaguje řádově v minutách od jejího nahlášení. Doporučený postup ze strany pojištěného, je tedy bezprostředně po vzniku škody tuto událost specifikovat, zjistit rozsah poškození na jednotlivých plodinách a škodu bezodkladně nahlásit pojistiteli.

Odhalily letošní bouřky něco překvapivého, co čeští podnikatelé u pojištění podceňují?

Následky, které zůstaly na majetku podnikatelů ale stejně tak i municipalit, odhalily skutečnost, se kterou málokdo počítal – a sice že škody způsobené silným větrem dokáží zničit budovy až do základů.

Setkali jsme se tak s tím, že podnikatelé riziko vichřice - a tím pádem i tornáda - sice pojištěné měli, ale na nižší pojistnou částku než je hodnota majetku. V některých případech pak podnikatelé toto riziko neměli ošetřené ve svých smlouvách vůbec. 

Může tedy dojít k podcenění stanovení pojistné částky pro určitou konkrétní stavbu nebo soubor staveb v domnění, že škoda vichřicí může způsobit maximálně tzv. parciální škody na střešní krytině. V mnoha případech pak byly pojistné částky nejenže nedostatečné, ale mnohdy došlo i na uplatnění  podpojištění a pojišťovna ani pojistnou částku nemohla vyplatit.
V tomto ohledu tornádo tento fenomén odhalilo zcela nemilosrdně.

S jakými problémy se dále setkáváte u pojištění podnikatelů?

Obecným problémem, který takto ničivé živelné události vždy odhalí, jsou nevhodně nastavené pojistné částky u pojistných smluv. Problém lze pojmenovat dvěma výrazy: aktualizace smluv, respektive podpojištění. Je proto zásadně důležité, aby jak lidé, tak podnikatelé s pojistnými smlouvami průběžně pracovali.

Jakou radu či doporučení byste tedy podnikatelům v souvislosti s pojištěním nejen jejich majetku poskytla?
Sjednání pojištění je prvním krokem, péče o smlouvu tím dalším a skutečně důležitým. Je tak vhodné alespoň každé dva roky provést sám nebo za asistence pojišťovacího poradce revizi smlouvy a zhodnotit, zda jsou na ní všechna rizika, která mohou aktuálně hrozit a zda pojistné částky odpovídají reálnému stavu věcí. Zvlášť důležité je to za současných okolností, kdy na trhu prudce roste cena stavebních prací i materiálů. Volba výše pojistné částky je vždy ve finále na rozhodnutí klienta. Od pojišťovny k takovému rozhodnutí dostane všechny relevantní podklady.