Vypnutý JavaScript

Daňové zákony se každého Čecha – a to nejen podnikatele – dotýkají velmi blízce, i když si to často ani neuvědomuje. Finanční právo, do kterého zasahují daňové zákony, upravuje hlavně daně a související poplatky. Jako třeba daně z přidané hodnoty, z příjmů nebo z převodu nemovitosti, spotřební daň, clo nebo soudní a správní poplatky.

Odborná veřejnost a podnikatelé považují českou daňovou soustavu za zbytečně složitou a nejednoznačnou. Zvlášť když každý rok přibývají nová pravidla a mění se ta stávající. V tomto článku jsme pro vás proto připravili souhrnný přehled novinek a změn ovlivňujících život podnikatelů, které přibyly v zákonech pro rok 2023.

Vyšší limit plátcovství DPH a nové paušální daně

Jak už víte ze samostatného článku, letos začal platit nový limit plátcovství DPH a rozšířily se varianty paušální daně. Od 1. ledna 2023 se limit pro povinnou registraci plátce DPH zvýšil z jednoho na dva miliony korun. Pokud tedy váš obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců nepřekročí dva miliony korun, můžete zůstat neplátcem daně z přidané hodnoty.

Podnikatelé s příjmy do dvou milionů korun (oproti jednomu milionu v předchozích letech) dostali také možnost odvádět paušální daň a výrazně si tak zjednodušit svoji daňovou administrativu. Letos byla zavedeny tři varianty paušální daně v závislosti na výši příjmů podnikatelů.

Silniční daň za rok 2022

Novela zákona o silniční dani zrušila silniční daně u osobních automobilů, autobusů a nákladních aut do 12 tun. U vozidel, která jsou nadále zdanitelná (vybrané nákladní automobily, tahače návěsů, silniční tahače a přívěsy) se snížily roční sazby na úroveň minimálních sazeb podle směrnice Euroviněta a došlo i ke zjednodušení jejich danění. Zrušilo se také snižování sazeb daně v závislosti na datu první registrace vozidla, což zjednodušuje výpočet daně. Není už nutné povinně platit ani čtvrtletní zálohy silniční daně.

Systém jednotného tarifu „OneTicket“

V oblasti železniční dopravy byly upraveny pevné ceny a podmínky v rámci „Systému jednotného tarifu“ s účinností od 11. prosince 2022, tedy s novým jízdním řádem 2022/2023. Systém jednotného tarifu „OneTicket“ nyní umožňuje jednodenní cestování s více dopravci na jednu jízdenku.

Zvýšení ročního příjmu, pro který není nutné podávat daňové přiznání

Od ledna 2023 musí povinně podávat daňové přiznání každý člověk, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč. Do loňska byl tento limit pouhých 15 000 Kč. Poplatníci, kteří mají další příjmy ze zaměstnání, musí podávat daňové přiznání až po překročení příjmů ve výši 20 000 Kč, namísto dosavadních 6 000 Kč.

Datové schránky pro všechny podnikatele

Díky novele zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů se rozšířil okruh osob, kterým se budou automaticky zřizovat datové schránky. Spadají mezi ně všechny právnické osoby (firmy) zapsané v registru osob – tedy nejen ty zřízené ze zákona nebo zapsané v obchodním rejstříku, ale nově i nadace, spolky nebo společenství vlastníků.

Stejně tak budou datové schránky vytvořeny všem podnikajícím fyzickým osobám (živnostníkům) zapsaným v evidenci nebo rejstříku. Dosud si živnostníci mohli o datové schránky požádat dobrovolně, od letošního roku jim budou Ministerstvem vnitra založeny automaticky. Zakládání schránek bude probíhat postupně do konce března. 

Komunikace se státními úřady bude od dubna probíhat výhradně elektronicky přes datovou schránku. Zprávu, která vám přijde do datové schránky, budou úřady považovat za doručenou v okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásíte. Ale i v případě, že se do datové schránky nepřihlásíte ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy tam byla zpráva doručena, budou úřady považovat danou zprávu za doručenou (a přečtenou) k poslednímu dni této lhůty. Je proto nutné datovou schránku pravidelně kontrolovat, protože s doručením úředních dokumentů bývají často spojené závažné právní účinky, jako je například spuštění lhůty pro odvolání.

Další informace najdete na webu Finanční správy.

Omezená povinnost podávat elektronické daňové přiznání

Od roku 2023 se také zmenšil okruh osob, které musí podávat daňová přiznání a další formuláře elektronickou formou. Tato povinnost se přestala vztahovat na nepodnikající fyzické osoby, které mají aktivní datovou schránku.

Snížená pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení

Zmírnily se postihy související s podáním kontrolního hlášení. O polovinu se snížily pokuty (s výjimkou pokuty za 1 000 Kč) za pozdní podání nebo nepodání kontrolního hlášení pro fyzické osoby, společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem, kterým je fyzická osoba, a pro čtvrtletní plátce DPH. Navíc se prodloužila lhůta pro podání následného kontrolního hlášení na 17 dnů od vyzvání finančního úřadu do datové schránky.

Konec elektronické evidence tržeb

Od roku 2023 se definitivně zrušila povinnost elektronicky evidovat tržby (EET). Snížila se tak administrativní zátěž podnikatelů a odpadly náklady související s provozem EET, typicky na pořízení pokladního zařízení a jeho aktualizace.

Daňové milostivé léto bude pokračovat

Od 1. července do 30. listopadu letošního roku bude probíhat další milostivé léto zaměřené tentokrát na daně a pojištění. Díky němu se budou moci podnikatelé (i fyzické osoby) zbavit zbytečných komplikací kvůli malým nedoplatkům na sociálním pojištění nebo daních, často v řádu pouhých jednotek nebo desítek korun. Bude možné požádat úřady o odpuštění úroků, penále, sankcí, pokut za opožděné plnění daňové povinnosti a dalších nákladů řízení včetně těch exekučních, pokud dlužníci podají žádost a uhradí jistinu daňového nedoplatku.

Odpustit bude možné pouze platby související s jistinami vzniklými do 30. září 2022. V případě nedoplatku vyššího než 5 000 Kč dostanou dlužníci možnost uhradit jistinu ve čtyřech pevně daných splátkách nejpozději do sedmnácti měsíců od 1. července 2023. Pokud je jistina již uhrazená, dojde k odpuštění pokut pouze na základě samotné žádosti. Daňové milostivé léto se nevztahuje na penále u jistin vymáhaných soudním exekutorem (ty byly předmětem milostivého léta I a II) a vymáhaných cestou mezinárodní pomoci.

Fyzické osoby a firmy budou moci požádat také o mimořádný zánik některých celých nedoplatků na dani a příslušenství. Vztahuje se to na malé nedoplatky na dani a jejich úroky v jednotlivé výši do 200 korun, které dlužníkům vznikly do 30. září 2022. Podmínkou je, aby celková hodnota zanikajících nedoplatků u jednoho správce daně nepřekročila 1 000 korun. Tyto nedoplatky zaniknou automaticky i bez žádosti dnem účinnosti zákona 1. července 2023.

Spotřební daň z tabákových výrobků se zvyšuje o 5 %

Na tabákové výrobky se dlouhodobě vztahuje spotřební daň složená z procentní a pevné části, a podléhají také dani z přidané hodnoty (DPH) ve výši 21 %. U cigaret se uplatňuje také omezení minimálního odvodu spotřební daně za 1 cigaretu.

Procentní část daně se u cigaret nemění a zůstává 30 %, ale od 1. ledna 2023 došlo oproti předchozímu roku k 5% navýšení pevných sazeb spotřební daně z tabákových výrobků a zahřívaných tabákových výrobků.

Toto navýšení v praxi znamená, že pevná část sazby daně z jedné cigarety se zvýšila z 1,88 Kč v roce 2022 na 1,97 Kč a spolu s procentní částí daně je pak minimální daň z jedné cigarety 3,52 Kč oproti 3,36 Kč v loňském roce. Míra zdanění tak často přesahuje 70 % z ceny tabákových výrobků. Na ceně jedné krabičky cigaret se letošní růst daně projeví nejméně čtyřmi korunami.

Mimořádné odpisy majetku

Došlo k prodloužení možnosti využít mimořádné odpisy majetku. Na hmotný majetek zakoupený v období 1. ledna 2020 až 31. prosince 2023 můžete uplatnit mimořádné daňové odpisy – během 12 měsíců u majetku z 1. odpisové skupiny (počítače a kancelářská technika, nástroje a nářadí) a během 24 měsíců u majetku z 2. odpisové skupiny (většina pracovních strojů, nákladní i osobní automobily, traktory, autobusy). Původní úprava zákona umožňovala mimořádné odpisy využít pouze u majetku pořízeného v letech 2020 a 2021.

Členové volebních komisí nedaní odměny

Od daní byla nově osvobozena zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise.

Daň z neočekávaných zisků

Nová daň z mimořádných zisků neboli „windfall tax“ platí od letošního ledna do konce roku 2025. Vztahuje se na mimořádně ziskové firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby a zpracování fosilních paliv, petrochemie a velkoobchodu s pohonnými hmotami. Nařizuje 60% daňovou přirážku k dani z příjmů firem z výše uvedených oborů uplatněnou na jejich nadměrný zisk. Ten se počítá jako rozdíl mezi základem daně v letech 2023-2025 a průměrem základů daně v letech 2018-2021 navýšeným o 20 %.

Například bankovních společností se dotkne nová daň tehdy, pokud měly za poslední rok úrokový zisk vyšší než šest miliard korun. U energetických firem se zase bude sčítat zisk celých holdingů a nová daň zasáhne ty dílčí firmy, které za loňský rok dosáhly zisku přes dvě miliardy korun.