Výhody a rizika při společném podnikání manželů

Podnikáte, nebo se na to chystáte, a rádi byste do toho oficiálně zapojili i svého životního partnera? Máte několik možností, jak to provést. V tomto článku vám prozradíme informace o institutu spolupracující osoby a zároveň probereme výhody i rizika společného podnikání manželů podle aktuálních právních předpisů.

8 minut čtení
Obrázek ke článku Výhody a rizika při společném podnikání manželů

Když se manželé rozhodnou podnikat spolu, často se ptají, jak to provést v souladu se zákonem. České zákony totiž zakazují, aby podnikatelé zaměstnávali své manžely, manželky nebo registrované partnery přímo ve formě klasického pracovního poměru. Existují však určité výjimky a možnosti, jak spolupráci legálně nastavit, například prostřednictvím spolupracující osoby nebo společného podnikání formou OSVČ či právnické osoby.

Je možné zaměstnat manžela nebo manželku ve firmě?

Podle českého zákoníku práce nesmí mezi manžely nebo registrovanými partnery vzniknout žádný pracovněprávní vztah, pokud se jedná o fyzické osoby. Pokud ale pracovní poměr vznikl ještě před uzavřením manželství, podle zákona zaniká v den svatby.

Víte, jaký je rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou? Fyzická osoba je skutečný člověk, každý z nás se jí stává při narození. Právnická osoba je firma či instituce, kterou je třeba oficiálně založit. OSVČ jsou podnikající fyzické osoby.

Manželé mohou podnikat společně, pokud jsou oba OSVČ, nebo pokud je jeden z nich právnická osoba – například společník či statutární orgán ve firmě druhého. V takovém případě nejde o klasický pracovní poměr mezi manžely, ale o vztah mezi fyzickou a právnickou osobou. Další možností je využít institut spolupracující osoby.

Co je spolupracující osoba?

Spolupráci osob definuje zákon o daních z příjmů. Jde o legální způsob, jak podnikatelé mohou optimalizovat daňovou zátěž. Podnikatel přenese část svých příjmů a výdajů na spolupracující osobu, která zdaní svůj podíl samostatně, a tím podnikatel sníží své daňové odvody.

Spolupracující osoba nárok na důchodové a nemocenské pojištění, ale nemá nárok na dovolenou ani jiné výhody klasického pracovního poměru.

Tento institut mohou využít zejména podnikatelé s příjmy ze živnostenského podnikání, osoby vykonávající nezávislá povolání, například advokáti či lékaři, a také zemědělci. Konkrétní pravidla definuje § 7 odst. 1 písm. a) až c) a § 7 odst. 2 zákona o daních z příjmů.

Co musí spolupracující osoba splňovat?

Spolupracující osoba musí žít s podnikatelem ve společné domácnosti nebo se účastnit společného rodinného podnikání. Nejčastěji se jedná právě o manžela/manželku nebo registrovaného partnera/partnerku, může to být ale také rodič podnikatele nebo zletilé dítě.

Podmínkou je, aby daná osoba reálně spolupracovala na dané podnikatelské činnosti. Musí také dosáhnout alespoň 18 let věku a být způsobilá k právním úkonům. Nemusí vlastnit živnostenské oprávnění, ale kvůli účelům sociálního a zdravotního pojištění je na úřadech vedena jako OSVČ.

Pokud podnikatel přibírá spolupracující osobu, musí o tom informovat zdravotní pojišťovnu, okresní správu sociálního zabezpečení a finanční úřad. Spolupracující osoba se musí registrovat k dani z příjmů a pokud jde o její hlavní výdělečnou činnost, musí každý měsíc platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

Rozdělení příjmů a výdajů pro spolupracující osoby má určitá omezení. Procentuální podíl přidělených příjmů a výdajů musí být vždy ve stejné výši. Pokud tedy například na spolupracující osobu převedete 30 % příjmů, musíte na ni převést také 30 % výdajů.

Pokud je spolupracující osobou manželka nebo manžel, může jí OSVČ svěřit až 50 % svých příjmů a výdajů, a to do výše 540 tisíc korun zisku ročně. V případě, že je spolupracující osobou někdo jiný, podnikatel na něj může převést maximálně 30 % příjmů a výdajů, a to do výše 180 tisíc.

Výhody a nevýhody spolupracující osoby

Hlavními výhodami, které přináší spolupracující osoba podnikateli, je snížení odvodu daně z příjmů a odvodů na sociální pojištění. Výhodou je také, že spolupracující osoba nemusí mít vlastní živnostenské oprávnění.

Mezi nevýhody patří fakt, že pokud se spolupracující osobou stane manžel, manželka nebo dospělý potomek, nelze si v daňovém přiznání odečíst příslušnou slevu na dani, konkrétně slevu na manžela/manželku na poplatníka (OSVČ), který na tuto osobu přerozděluje příjmy a výdaje. Překážku mohou představovat také zálohy na zdravotní a sociální pojištění, které musí spolupracující osoba platit..

Společné podnikání manželů

Manželé si mohou společně rovnou založit firmu, pokud jsou oba OSVČ nebo právnické osoby. Pokud k založení firmy dojde až po svatbě, firma a zisky z ní spadají do společného jmění manželů. Za předpokladu, že vám takové nastavení nevyhovuje, lze využít tzv. zúžené společné jmění manželů, které umožňuje vyjmout konkrétní věci, například firmu, a určit, že vlastníkem bude jen jeden z manželů. V takovém případě budou zisky a dluhy z firmy náležet jen jemu.

Co se týče fakturace mezi manžely (například za vykonání nějakých služeb pro firmu), není zakázaná. Manželé, kteří mají zúžené společné jmění manželů, mezi sebou fakturovat mohou, ale musí při fakturaci použít takzvanou cenu obvyklou. To je běžná cena, kterou by firma zaplatila za danou službu i jinému dodavateli. V případě, že se jedná o manžele podnikatele, kteří nemají zúžené společné jmění manželů, a případné úhrady faktur by jeden z dvojice platil ze společného majetku, byl by to už z právního hlediska problém.

Pokud chcete podnikat společně s manželem, manželkou či partnerem, dveře máte otevřené. Stejně jako u všeho, co se týká podnikání, platí, že je třeba pečlivě sledovat účetnictví a právní nastavení. Pokud si s ideálním nastavením nevíte rady, svěřte se do rukou odborníka, například právníka nebo účetního.

Mohlo by vás zajímat: