Druhy pracovních poměrů: Víte, co nabídnout vašim zaměstnancům?

Znáte rozdíly mezi jednotlivými typy pracovních smluv a úvazků? V tomto článku vám vysvětlíme, jaké výhody a nevýhody jednotlivé druhy přináší a dozvíte se, které byste vašim zaměstnancům měli nabídnout.

10 minut čtení
Obrázek ke článku Druhy pracovních poměrů: Víte, co nabídnout vašim zaměstnancům?

Na ramenech zaměstnanců stojí a padá úspěch každé firmy. Proto byste si měli dát záležet na správném nastavení pracovních podmínek, které mají zásadní vliv na motivaci a výkon zaměstnanců. Ještě, než se pustíte do přijímání nových zaměstnanců, byste si tedy měli také ujasnit, jaký pracovní úvazek jim nabídnete a co různé typy smluv znamenají jak pro vás, tak pro nové kolegy v týmu.

Typy smluv pro zaměstnance

Každý druh pracovního poměru je vhodný pro jinou situaci. Pojďme se podívat, jaké možnosti má zaměstnavatel k dispozici.

Hlavní pracovní poměr (HPP)

Zaměstnanci, které přijmete na trvalý (hlavní) pracovní poměr, tvoří pevné jádro vaší firmy. HPP je ideální pro situace, kdy hledáte nové kolegy, kteří by u vás měli pracovat dlouhodobě s pevně stanoveným počtem odpracovaných hodin. Obvykle je to 40 hodin týdně.

Po uzavření pracovní smlouvy začíná zaměstnanci běžet maximálně tříměsíční (u vedoucích pozic maximálně šestiměsíční) zkušební doba, během které ho můžete propustit, pokud se vám neosvědčí. Stejně tak může on opustit vaši firmu, a to bez udání důvodu. Po ukončení zkušební doby už při propouštění počítejte s dvouměsíční výpovědní lhůtou.

Pracovní poměr můžete se zaměstnancem uzavřít na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou. Na dobu určitou může smlouva platit maximálně 3 roky a můžete ji prodloužit maximálně dvakrát. Poté musíte zaměstnanci nabídnout smlouvu na dobu neurčitou, nebo ukončit spolupráci.

Zaměstnanci pracující na HPP si postupně zažívají firemní procesy, osvojují know-how a rozvíjí se vám „pod rukama“. Proto mohou být pro firmu z dlouhodobého hlediska velkým přínosem. Na druhou stranu, z finanční stránky tolik výhodní pro firmu nejsou. Obnášejí vysoké náklady na sociální a zdravotní pojištění. Navíc je jejich finanční odměna pevně stanovená, takže jim budete muset zaplatit, i když zrovna nebudou mít co na práci.

Zkrácený úvazek

Zkrácený (částečný) pracovní úvazek je velmi podobný plnému pracovnímu úvazku (HPP), ale na rozdíl od něj obnáší méně než 40 odpracovaných hodin týdně. Může se jednat o poloviční, třetinový nebo například čtvrtinový úvazek. Zkrácené úvazky obvykle využívají lidé na rodičovské dovolené, v důchodu nebo pečující o nemocného příbuzného.

Zaměstnanec, který u vás pracuje na zkrácený pracovní úvazek, má stejná práva a povinnosti, jako v případě plného úvazku. Má tedy stejnou výpovědní lhůtu i zkušební dobu. Dostane od vás ale nižší plat a pravděpodobně i méně dovolené, které budou odpovídat snížené pracovní době.

U dovolené při zkráceném pracovním úvazku záleží na tom, jak má zaměstnanec práci rozloženou v čase. Jestli pracuje kratší dobu každý den, náleží mu minimálně 20denní dovolená, stejně jako zaměstnancům na HPP. Pokud ale dochází do zaměstnání jen některé dny v týdnu, počet dnů dovolené, na které má nárok, se úměrně zkrátí. To znamená, že při zkráceném úvazku, kde je pracovní doba rozvržena například jen na dva dny v týdnu, má nárok na osm dní dovolené za rok.

Se zkráceným pracovním úvazkem souvisí také takzvané sdílené pracovní místo (job sharing), což je novinka, kterou česká legislativa umožňuje od 1. ledna 2021. Funguje tak, že dva a více zaměstnanců konají stejnou práci v rámci jediného pracovního místa. Každý z nich má zkrácený pracovní úvazek a vzájemně se v práci střídají tak, aby vždy jeden z nich obsadil dané pracovní místo. Součet jejich pracovní dob nesmí přesáhnout stanovený týdenní limit, obvykle 40 hodin týdně. Toto kombinování zkrácených úvazků má zaměstnancům umožnit lepší sladění pracovního a rodinného života, ale také s sebou nese poměrně velkou administrativní zátěž.

Dohoda o provedení práce (DPP)

DPP je velmi často využívanou smlouvou při najímání brigádníků nebo pracovníků na splnění jednorázových úkolů. Vyplatí se vám, pokud potřebujete dočasnou výpomoc v hektickém období (například ve výrobě v předvánoční sezoně). DPP se uzavírá pomocí písemné smlouvy, obvykle na dobu určitou.

Při práci na DPP pro vás zaměstnanec může odpracovat maximálně 300 hodin ročně. Výkon práce na dohodu také nesmí přesáhnout 12 hodin během po sobě jdoucích 24 hodin. Pokud měsíční příjem zaměstnance na DPP nepřesáhne 10 tisíc korun, nemusíte za něj odvádět zdravotní ani sociální pojištění. Nevztahuje se na něj nárok na dovolenou, odstupné a pokud výdělek nepřesáhne zmíněnou hranici, zaměstnanec nemá právo ani na nemocenskou. U DPP také neexistuje žádná zkušební lhůta. Pracovní poměr můžou obě strany ukončit kdykoliv a platí zde 15denní výpovědní doba.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Práce na DPČ je také vhodná pro výpomoc, ale spíše pro dlouhodobou drobnou práci, která nepokryje celé směny. Můžete tak najmout administrativního asistenta nebo třeba pracovníka na úklid.

Na DPČ pro vás nesmí zaměstnanec odpracovat více než 20 hodin týdně. Nemusíte za něj odvádět zdravotní a sociální pojištění, ale jen když jeho měsíční příjem nepřesáhne 3 tisíce korun. Podobně jako u DPP se na zaměstnance nevztahuje nárok na dovolenou, odstupné ani nemocenskou. U DPČ nemusíte řešit zkušební lhůtu a pracovní poměr můžou obě strany taktéž ukončit kdykoliv a platí zde 15denní výpovědní doba.

Externí spolupráce (outsourcing)

Pokud na některé dílčí úkoly nechcete nabírat zaměstnance, máte možnost práci svěřit externistům. To může být jiná firma nebo OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná), která má několik svých dalších klientů a pracuje na živnostenský list. Typicky si takto firmy najímají externí účetní, IT specialisty nebo třeba marketingové pracovníky.

Za externího živnostníka neplatíte sociální a zdravotní pojištění, protože není vaším zaměstnancem. Nevztahuje se na něj výpovědní lhůta, nemocenská ani dovolená. Vyplácíte mu pouze odměnu za odvedenou práci. Nepodepisujete s ním klasickou pracovní smlouvu, ale například smlouvu o dílo.

Pozor! Řada firem „zaměstnává“ na živnostenský list dlouhodobé pracovníky, aby ušetřila. Tato praktika, které se říká švarcsystém, je ale nelegální. Zaměstnavatel se tímto způsobem vyhýbá placení povinných odvodů na zaměstnance a pracovníka zbavuje ochrany, kterou poskytuje pracovní zákoník. Nemá tedy žádný právní nárok na dovolenou, nemocenskou, odstupné, zkušební či výpovědní lhůtu a jiné zaměstnanecké výhody, přestože by měl. Zaměstnanci na tento způsob práce ale často přistupují, protože si tak mohou vydělat více peněz. Podnikatelům za praktikování švarcsystému hrozí pokuta až 10 milionů korun a „zaměstnancům“ až 100 tisíc korun.

Rozvržení pracovní doby

Kromě pracovních smluv a úvazků bude nové zaměstnance zajímat také rozvržení pracovní doby. Úplným základem je pevná pracovní doba, kterou zaměstnanci jednoznačně stanovíte v pracovní smlouvě, například od 9 hodin ráno do 17 hodin odpoledne. V tu dobu by měl fyzicky být na pracovišti a věnovat se činnosti, za kterou je placený.

V současné době ale zaměstnanci čím dál více oceňují flexibilitu. Můžete jim tedy nabídnout pružnou pracovní dobu. Například v režimu, kdy budou mít stanovený určitý časový úsek, po který musí být na pracovišti, a zbytek pracovní doby si mohou odpracovat z domova.

Ještě volnější režim nabízí úplná práce z domova, bez nutnosti docházet na pracoviště (home office), která se během pandemie velmi rozšířila. Při práci z domova zaměstnanci samozřejmě musí dodržovat obvyklé pracovní podmínky. Například, aby byli v určité době k dispozici pro komunikaci online nebo po telefonu a průběžně plnili pracovní úkoly. Pokud se obáváte, že umožněním práce z domova ohrozíte výkonnost svých zaměstnanců, můžete využívat kontrolní nástroje na projektové řízení, jako je například Freelo, Trello nebo Asana.

Mezi další možnosti patří konto pracovní doby (střídání tzv. krátkého a dlouhého týdne práce) nebo stlačený pracovní týden (práce na pět dní se „stlačí“ do čtyř dní). Zkrácený pracovní týden začíná nabírat na popularitě v některých zemích Evropské unie. Zkouší ho zavádět například ve Francii nebo v Belgii. V Česku se o něj zájem také zvedá, reálně ho ale zatím nabízí jen velmi málo zaměstnavatelů.

Před zahájením výběrového řízení na nové zaměstnance si dobře rozmyslete, jakou pracovní smlouvu a jaký typ úvazku chcete kandidátům nabídnout. Připravte se dopředu také na to, jestli budete ochotni udělat i nějaké ústupky. Můžete totiž najít perfektního kandidáta, který bude schopný vaší firmě velmi pomoct, a byla by škoda ho odmítnout jen proto, že potřebuje (například kvůli malému dítěti) zkrácený úvazek nebo pružnou pracovní dobu.

Mohlo by vás zajímat:


Proto nezapomeňte na pojištění odpovědnosti nebo zkuste našeho Průvodce pojištěním.