Dovoz zboží ze zahraničí: jaké povinnosti přináší podnikatelům?
Zabývá se vaše firma prodejem zboží a uvažuje o zahájení spolupráce se zahraničními dodavateli? Takový krok je možnou vstupenkou k velkému byznysu, ale musíte si pohlídat dodržování několika nezbytných pravidel ohledně placení poplatků, daní a skladování zboží. Přečtěte si, na co si dát při dovozu zboží ze zahraničí pozor.
7 minut čteníFirmám působícím v oblasti prodeje zboží se často stává, že narazí na zahraničního dodavatele, který by mohl pomoci k jejich dalšímu růstu. Typicky se jedná o situaci, kdy majitel na svém e-shopu prodává určité zboží a chtěl by díky rozšíření své nabídky nalákat nové zákazníky. Pokud chcete začít spolupracovat se zahraničními dodavateli, nezapomeňte, že takový krok přináší nutnost dodržovat nová vládní pravidla a předpisy. O konkrétních podmínkách přitom rozhoduje především původ dováženého zboží. Jiná pravidla totiž platí pro dovoz z Evropské unie a jiná pro zboží pocházející z takzvaných třetích zemí.
Dovoz zboží ze států Evropské unie
Na území Evropské unie platí pravidla volného trhu, díky kterým je možný i volný pohyb zboží. K převozu přes hranice státu ve většině případů stačí faktury nebo jiné doklady, které prokazují nákup. Určité typy zboží mohou vyžadovat i doložení dalších dokumentů nebo certifikátů. Například výrobky, které přichází do styku s potravinami, hračky nebo elektrické výrobky vyžadují osvědčení o zdravotní nezávadnosti.
Při dovozu zboží ze zahraničí si podnikatelé také často nebývají jisti otázkou placení daní. Povinnost přiznat a odvést daň z přidané hodnoty (DPH) při nákupu zboží v zahraničí závisí na takzvaném místě plnění. To představuje zemi, ve které zboží koupí koncový zákazník. Jestliže si tedy česká obchodní firma objedná zboží například od dodavatele z Německa a toto zboží bude u nás dále prodávat ve volném oběhu českým zákazníkům, musí u nás také přiznat daň (když patří mezi plátce daně). Pokud ovšem v Německu nakoupí český koncový zákazník, odvede daň německý prodejce.
Kdy vzniká povinnost platit DPH?
Při zahájení podnikání začíná každá firma jako neplátce DPH. Povinnost registrovat se na finančním úřadě (FÚ) k plátcovství DPH má každý podnikatel působící v oblasti prodeje zboží, pokud splní jednou ze dvou podmínek:
-
Obrat firmy za 12 kalendářních měsíců po sobě přesáhne celkově 1 milion korun.
-
Hodnota nákupu zboží u jednoho dodavatele během jednoho kalendářního roku překročí 326 tisíc korun.
Pokud některý z těchto případů nastane, podnikatel se bude muset registrovat na FÚ a začít odvádět DPH. Při překročení milionového obratu se firmy musí přihlásit jako plátci DPH do 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém se tak stalo. Plátci DPH mají současně možnost uplatňovat nárok na odpočet daně.
Jestliže je podnikatel neplátce DPH a jednorázově nakoupí zboží v hodnotě přesahující 326 tisíc korun, stává se okamžitě takzvanou identifikovanou osobou. To znamená, že pro něj začala platit povinnost přihlásit se do 15 dnů na FÚ a zaplatit daň, ale na rozdíl od plátců daně mu ještě nevznikl nárok na odpočet daně. V takovémto případě je pro něj proto výhodnější zaregistrovat se jako plátce DPH dobrovolně ještě před tím, než zboží objedná.
Tuzemští podnikatelé mají povinnost vést účetnictví v české měně. Při obchodování se zahraničím musí svůj majetek a závazky přepočítat na koruny podle aktuálního kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou.
Dovoz zboží ze zemí mimo EU
Když se podnikatel rozhodne dovážet zboží ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (tzv. třetí země), kromě placení DPH mu přibude ještě povinnost hradit clo a případně spotřební daň. Ta se ale vztahuje jen na vybrané druhy zboží, například alkohol a tabákové výrobky. Pro některé výrobky jsou navíc stanovené kvóty (maximální velikost objednávky), jako například na textil vyrobený v Asii.
Při dovozu zboží z třetích zemí je prvním krokem proclení objednávky na celní správě. Celníci budou vyžadovat faktury potvrzující nákup a cenu zboží, které si podnikatel musí s předstihem nechat zaslat od dodavatelů. Dále musí vyplnit celní prohlášení na Jednotném správním dokladu (JSD). Celní úřad pak vyměří výši cla na základě sazby, která je pevně stanovená ve společném sazebníku Evropské unie. Cenu určuje především druh zboží.
Celníci mohou u určitých druhů dovážených výrobků požadovat i další dokumenty. Patří mezi ně například osvědčení o shodě, které dokazuje, že výrobek splňuje požadavky technických předpisů. V jiných případech může být nutným dokladem třeba certifikát o původu výrobku.
Jakmile celníci vpustí zboží do režimu volného oběhu a firma jej může nabídnout českým zákazníkům, bude mít povinnost z něj zaplatit DPH. Jednotný správní doklad potvrzený celní správou se tak současně stává daňovým dokladem pro vyměření základu daně.
Od roku 2016 musí být jakékoli zboží dovážené ze třetí země do EU zajištěno peněžní kaucí. Všichni podnikatelé, kteří dovážejí zboží z třetí země, mají proto povinnost „pojistit si“ možný celní dluh, tedy zaplatit celní správě určitou částku, která možný celní dluh pokryje. Finanční záruku může poskytnout i jiný ručitel s akreditací, například banka nebo pojišťovna.
Jaká pravidla platí pro skladování zboží?
Dovezením zboží do Česka administrativní závazky ještě nekončí. Plátci daně musí evidovat údaje o svých příjmech a výdajích, stejně jako přehled o majetku a dluzích. Podle těchto údajů se totiž určuje základ daně. K doložení údajů o majetku se používá skladová evidence, která zaznamenává stav zásob. Tato povinnost platí pro všechny firmy odvádějící DPH – ať už ze skladu prodávají dovezené zboží svým zákazníkům nebo si jen nějaké ukládají pro svou potřebu. Pokud by podnikatel evidenci skladu nevedl, hrozí mu peněžní pokuty, zákaz činnosti nebo dokonce až dvouleté vězení. Povinnost vést sklad se nevztahuje pouze na neplátce daně.
Co patří mezi zásoby, které musí firmy evidovat:
- skladovaný materiál (suroviny, obaly, náhradní díly a podobně)
- skladované zboží
- drobný majetek, o kterém podnikatel rozhodl, že není dlouhodobý
- věci s dobou použitelnosti maximálně jeden rok
- nedokončené i dokončené výrobky
- polotovary vlastní výroby
- zvířata
- poskytnuté zálohy na zásoby
Každý sklad navíc musí mít v zájmu bezpečnosti práce vypracovaný takzvaný místní řád skladu. Jedná se o dokument, který obsahuje základní údaje o skladu, včetně odpovědné osoby, údajů o kontrolách a školení personálu, organizačních opatření, vybavení, popisu plochy a půdorysného plánu. Místní řád musí mít všechny typy skladů. Od těch, které obsahují nebezpečné látky, až po sklady, kde se „válí“ obyčejné kancelářské potřeby. Dokument musí splňovat určité formální náležitosti, podrobnosti najdete například zde.
Co si při dovozu zboží pojistit?
Pokud se vaše firma živí dovozem a prodejem zboží, nezapomeňte se pojistit! Vhodně nastavená pojistná smlouva ochrání podnikatele před finančními ztrátami, které by při komplikacích s dováženým zbožím mohly vážně ohrozit chod celé firmy. V rámci podnikatelského pojištění se vyplatí především pojištění majetku a pojištění, která řeší komplikace spojené s poškozením převáženého nákladu.