Švarcsystém: Jak se mu vyhnout při podnikání
Každý podnikatel se snaží realizovat své zakázky s minimálními náklady a největšími zisky. Jedním z největších nákladů jsou platy zaměstnanců a stále se hledají nejrůznější cesty k úsporám. Za švarcsystém však hrozí vysoké pokuty.
5 minut čtení
Co je švarcsystém
Švarcsystém má jednoduchý princip: Člověk, který může vykonávat svou práci jako běžný zaměstnanec (pracovněprávní vztah), ji provádí jako živnostník. Nejde ale přitom o vztah dodavatele a odběratele jako při běžném podnikání (obchodněprávní vztah). Švarcsystém znamená realizaci závislé činnosti, kdy živnostník pracuje výhradně pro jediného odběratele jeho služeb.
Za švarcsystém hrozí pokuta i vězení
Proč ke švarcsystému vůbec dochází? Zaměstnavatelé díky němu ušetří peníze, protože nemusí platit odvody na zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců. Tyto odvody musí zaplatit živnostník, ale díky různým slevám na dani jsou pro něho nižší, než by zaplatil zaměstnavatel. Není se tedy čemu divit, že tento způsob zaměstnávání je z pohledu zákona nelegální, protože státní kasa tak může přijít o spoustu peněz. Úřady švarcsystém kontrolují a v případě, že na něm prokážou účast, hrozí vysoké pokuty nejen zaměstnavateli, ale také „zaměstnanci“ na OSVČ.
Zaměstnavatel může přijít o 250 tisíc až 10 milionů korun. Kromě toho mu úřady obvykle zpětně vyměří daně a odvody na pojistné, a k tomu přidají i penále. Navíc, jestliže usoudí, že připravil stát o hodně peněz, může skončit i za mřížemi.
Finančnímu postihu se nevyhne ani živnostník vykonávající v rámci švarcsystému práci zaměstnance. Státu zaplatí pokutu až 100 tisíc korun.
Jaké jsou znaky švarcsystému
Existuje celá řada faktorů. Spolupráce dodavatele a odběratele přitom nemusí zdaleka naplňovat všechny, aby ji úředníci označili za švarcsystém. Stěžejní jsou tato kritéria:
-
Podřízený vztah. Živnostník plní příkazy klienta a je celkově v podřízeném postavení.
-
Využívání pracovních nástrojů zaměstnavatele: Živnostník využívá pro svou činnost kanceláře a nástroje klienta, jako například počítač, mobil nebo služební automobil.
-
Pevně nastavená pracovní doba: Živnostník pracuje pro klienta pravidelně ve vyhrazený čas. Svou pracovní dobu vykazuje v docházkovém systému klienta.
-
Stejná náplň práce jako zaměstnanci. Služby dodávané živnostníkem se shodují s pracovní náplní běžných zaměstnanců klienta.
-
Práce pouze pro jednoho klienta: Živnostník pracuje pouze pro jednoho klienta. Ve smlouvě může mít výslovný zákaz práce pro jiného klienta nebo konkurenční doložku.
-
Pravidelné a stejně velké odměny: Živnostník není placený za konkrétní práci, ale dostává vždy stejnou měsíční odměnu. Typicky se jedná o částku, kterou u daného zaměstnavatele dostává zaměstnanec na podobné pozici. Někdy může mít živnostník také zaměstnanecké benefity jako stravenky nebo příspěvek na rekreaci.
-
Vystupování jménem klienta: Živnostník používá při komunikaci s třetími stranami údaje klienta, typicky jeho e-mailovou adresu, nevystupuje jako samostatný subjekt.
-
Částečná zodpovědnost. Živnostník má jen omezenou odpovědnost za své služby poskytované klientovi.
Mohlo by vás zajímat:
