Podnikání jako zaměstnanec: Jak začít?
Jste spokojeni se svým zaměstnáním, ale chtěli byste si přivydělat nebo vyzkoušet podnikání na vedlejší úvazek? Založení vlastního byznysu vám může poskytnout dodatečné příjmy a zároveň záložní plán v případě nepříznivých změn ve vašem zaměstnání. Podívejte se na to, co je zapotřebí pro zahájení podnikání při zaměstnání a jaké jsou vaše možnosti.
7 minut čtení
Začátek podnikání: Vydělávat více peněz
Podle nedávného průzkumu společnosti PwC si navzdory nejvyšší inflaci za 30 let plánuje říct o zvýšení platu jen 19 % Čechů, což je mimochodem nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem (35 %). Češi jsou v tomto směru velmi konzervativní a nechávají aktivitu na zaměstnavateli. Jenže ochotu nebo rozpočet na to, aby svým zaměstnancům pravidelně zvyšovali mzdy, mají bohužel stejně jen někteří zaměstnavatelé.
Otázku peněz můžete zkusit vyřešit i jinak než jen tlakem na zvyšování platu. Zkuste si přivydělat další peníze podnikáním na vedlejší úvazek. Můžete si tak vyzkoušet rozjet vlastní podnikání v malém a udělat si navíc „zadní vrátka“ pro případ, že by v zaměstnání nastala nějaká zásadní komplikace nebo změna k horšímu.
Souhlas zaměstnavatele s podnikáním
300 hodin ročně. To je hranice, která rozhoduje, zda s vašimi zákazníky uzavřete dohodu o provedení práce, nebo si vyřídíte podnikatelské oprávnění. Nad tuto dobu si totiž už musíte založit živnost a podávat daňové přiznání a zpracovávat další administrativu.
Nezapomeňte na vaše závazky k zaměstnavateli. Kromě dodržení pracovní doby a dalších povinností, musíte mít od zaměstnavatele také písemné povolení, že můžete podnikat na vedlejší úvazek. Pokud pracujete v soukromé sféře, zákon toto povolení požaduje jen ve stejném oboru jako váš zaměstnavatel. Státní zaměstnanci, bez ohledu na jejich obor, musí požádat o souhlas vždy bez ohledu na zvolený obor. Zkontrolujte si také konkurenční doložku, zda neporušujete dohodu.
TIP: Podle zákoníku práce souhlas zaměstnavatele s vaším podnikáním nepotřebujete, jestliže se chystáte provozovat uměleckou, literární, publicistickou, vědeckou nebo pedagogickou činnost. A to dokonce ani v případě, když váš zaměstnavatel působí ve stejném oboru.
Podnikání při zaměstnání jako živnostník
Pro vyřízení živnostenského oprávnění vám bude stačit – v případě ohlašovacích živností – vyplnit jednotný registrační formulář a odevzdat ho na centrálním registračním místě nebo na živnostenském úřadě. Na úřadu prokážete svou totožnost občanským průkazem a zaplatíte jednorázový správní poplatek ve výši 1 000 Kč.
Typy ohlašovacích živností
Volná živnost: nevyžadují zvláštní podmínky, stačí pouze ohlásit zahájení činnosti živnostenskému úřadu
Řemeslná a vázaná živnost: je třeba doložit odbornou způsobilost (výuční list, maturita)
Umělecká a autorská činnost: nevyžaduje živnostenské oprávnění
Pokud máte všechny doklady v pořádku, živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku a udělí Vám identifikační číslo (IČ). Přihlásí vás také k finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovnu a na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Je lepší si ale tuto skutečnost ověřit.
Živnostníkem na vedlejší činnost
Oproti hlavní výdělečné činnosti jsou tu některé výhody. V prvním roce podnikání neplatíte zálohy na zdravotní a sociální pojištění a obvykle máte i nižší odvody. V následujícím roce po zahájení podnikání už ovšem musíte podat daňové přiznání a uhradit vyčíslenou daň. Odevzdáváte také přehledy o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a ČSSZ a případně doplácíte pojistné.
Jestliže si ročně nevyděláte víc, než je rozhodná částka (pro rok 2023 činí 96 778 Kč), uhradíte pouze jednorázové doplatky. Při překročení této sumy ale budete muset od dalšího roku platit i pravidelnou měsíční zálohu za sociální pojištění, která bude za rok 2023 minimálně 1 178 Kč.
Zaměstnanec zakládá vlastní firmu
Založení firmy nebo také podle moderní terminologie startupu o něco složitější než stát se živnostníkem. Je k tomu zapotřebí pět kroků:
-
Sepsání společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny.
-
Vyřízení živnostenského oprávnění pro firmu.
-
Složení základního kapitálu.
-
Zápis společnosti do obchodního rejstříku.
-
Registrace firmy k daním:
-
Daň z příjmu právnických osob (povinná pro každou firmu).
-
Daň z příjmu fyzických osob (pokud budete mít zaměstnance).
-
Daň z přidané hodnoty – DPH (po překročení ročního obratu 2 miliony korun, případně se můžete přihlásit i dobrovolně).
-
Jako majitel firmy budete mít několik povinností navíc oproti OSVČ. Kromě více daňových povinností musíte také povinně vést účetnictví, zveřejňovat účetní závěrku v obchodním rejstříku, uvádět údaje do evidence skutečných majitelů firem, a svolávat minimálně jednou za rok valnou hromadu.
Mohlo by vás zajímat:
