Vypnutý JavaScript

Zemědělské družstvo Všestary, které sídlí na Královéhradecku, se proslavilo zejména slavnou Všestarskou cibulí, která je od roku 2008 zapsaná v bruselském Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. Řadou ocenění se chlubí i její mladší „sestra“ brokolice. V našem rozhovoru s Monikou Nebeskou se dozvíte, jaké principy považuje družstvo za důležité a čím vynikají jejich produkty.

Čím se zemědělská skupina Všestary liší od ostatních zemědělských společností?

Naší filozofií je víra v moudrost našich předků, kteří si půdy a jejích darů vážili, a proto se k ní chovali ohleduplně a s úctou. Naším posláním je produkce potravin nejvyšší kvality, ale při současném zajištění udržitelnosti podnikání. Nejlépe asi vyjadřuje náš postoj k půdě, přírodě, našim zaměstnancům, ale i lidem v okolí naše motto: „Každá sazenička má u nás své místo. Tak blízko, aby se mohla vzájemně chránit se sousedy, a tak daleko, aby mohla sama dýchat.“ Respekt a pokora jsou klíčem k úspěchu.

Jak velký je váš podnik? Kolik máte zaměstnanců?

Zemědělské družstvo Všestary a celá naše skupina má své „království“ na Královéhradecku, kde hospodaří na výměře téměř 3 000 hektarů půdy. I když nepatříme do kategorie rodinných firem, naše tradice jsou založené na rodinném základu, na kvalitních mezilidských vztazích a úctě k sobě navzájem, k půdě a k okolní komunitě. 

Asi i proto se nám daří oslovovat mladé lidi, kterým slibujeme nejen „dřinu, slzy a pot“, ale také krásu a kus poctivé práce. Při počtu 100 kmenových zaměstnanců mimo sezónu (v průběhu hlavní sezóny se tento počet zvyšuje až na 150 pracovníků), je průměrný věk našich zaměstnanců 33,5 roku. To je v našem oboru vcelku rarita. Mladí lidé do týmu přinášejí úplně odlišnou dynamiku a neotřelé nápady. Samozřejmě je nutné, abychom je my zkušenější trochu korigovali, ale rozhodně se od sebe máme vzájemně co učit, a to je obohacující.

S jakými inovacemi jste v poslední době přišli?

V minulém roce jsme mimo jiné naši práci nasměrovali i k marketingu a myslím si, že kromě zeleniny to přineslo i své „ovoce“. Osvěžili jsme a naladili naše sociální sítě i web. Naše tradiční Oslava Všestarské cibule a brokolice, kterou pořádáme pro školy a širokou veřejnost každé dva roky, tím získala úplně nový náboj. Oslovujeme mladé lidi a naše reklamy, sdělení a vtipné vizuály mají veliký dosah. To vše pomáhá nejen k propagaci naší společnosti a jejích produktů, ale i propagaci českého zemědělství obecně.

Jak dlouho trvalo, než jste se s družstvem vypracovali na pozici, na které jste nyní? A co vám k tomu pomohlo?

Určitě práce, vytrvalost a také radost. Z družstva socialistického typu, do kterého jsem nastupovala počátkem 90. let, se nám podařilo vybudovat moderní společnost. Zemědělství je obor, který se nikdy nezastaví. A když se dívám zpět na těch pětadvacet let, po které tady „kraluji“, musím říct, že jsem se taky nezastavila. Byla a je to krásná jízda.

Z vašich produktů je známá především vaše Všestarská cibule. Čím je speciální?

Ano, prosluli jsme především prémiovou Všestarskou cibulí a v poslední době i brokolicí. Obě naše „princezny“ svou mimořádností přesáhly hranice české země.

Výjimečnost Všestarské cibule se skrývá pod slupkou a spočívá v její chuti a nutričních hodnotách. Oproti běžným cibulím obsahuje o 25 % více železa, dvojnásobek niacinu (vitaminu B3) a přitom bez obsahu škodlivých látek. Charakteristické jsou pravidelné kulovité nebo vejcovité tvary a lahodná, sladká nebo různě pálivá chuť, v závislosti na odrůdě.

Plocha, kterou využíváme pro pěstování cibule, je rok od roku různá – od 60 hektarů až po 220 hektarů. Cibuli nejen pěstujeme, třídíme a balíme, ale také ji loupeme. Ročně zpracujeme klidně i pár tisíc tun. Právě šetrný přístup k ošetřování, sklizni a zpracování cibule spolu s unikátní polabskou půdou je klíčem k jejím vynikajícím vlastnostem.

Naše cibule i brokolice se navíc pyšní certifikátem Global G.A.P., který dokládá skutečnost, že dbáme i na bezpečnost potravin. To je pro nás samozřejmostí.

Jaké další produkty nabízíte?

Kromě našich vlajkových produktů pěstujeme i špenát, GMO free sóju, pšenici, sladovnický ječmen, kukuřici, cukrovou řepu nebo vojtěšku.

Náš „královský rod“ doplňují i „princezny“ v kravínech a ve výběhu – ty se mohou pochlubit nejen výtečným mlékem, ale také tím, že jejich hnůj se na tomto „panství“ poctivě vrací do půdy. Není to žádný převratný objev – touto filozofií jsme jen plynule navázali na moudrost předků, kteří si půdy a jejích darů vážili. Úctu k dějinám máme pevně zakořeněnou i díky tomu, že místní pole, luhy i háje jsou v památkové zóně historických událostí roku 1866, kdy proběhla prusko-rakouská válka. To nás ještě více zavazuje být zodpovědnější, ohleduplnější a šetrnější k půdě, krajině i lidem, kteří tu žijí a budou žít i v budoucnu.

Cílíte především na český trh, nebo i zahraniční?

Co se týká pěstovaných plodin a mléka, veškerá naše produkce zůstává v České republice. To je naší prioritou a ambicí. Mezi produkty, které exportujeme do zahraničí, patří špenát na semeno a maso, které bychom ale rádi v brzké době nabídli i českým spotřebitelům.

V soutěži SME EnterPRIZE, jež oceňuje firmy, které podnikají udržitelně, jste se dostali do top desítky. Co vám soutěž přinesla?

Především pro nás byla veliká čest, stát se součástí tak prestižního a mezinárodního soutěžního formátu. Soutěž naši firmu určitě do jisté míry zviditelnila i na sociálních sítích, kde jsme společně i lidem, kteří se nepohybují v našem oboru, nastínili problematiku udržitelnosti a toho, co znamená tento pojem pro nás konkrétně. Zajímavým přínosem byla i možnost poznat ostatní finalisty, nechat se jimi i trochu inspirovat a sledovat, jakými směry se ubírají.

Jak konkrétně se vaše družstvo řídí principy udržitelnosti?

My chápeme udržitelnost jako koncept stojící na třech pilířích: environmentálním, sociálním a ekonomickém. Jedno bez druhého je nemyslitelné. Nelze bezhlavě, bez ohledu na sociální dopady na místní komunitu, na ráz krajiny, kvalitu života v okolí nebo bez ekonomické rozvahy přijmout všechna radikální řešení, která na oko přinesou vyšší míru ochrany přírody, ale zároveň způsobí negativní dopady v jiné oblasti.

V zemědělství by mělo být cílem produkovat potraviny do nekonečna, bez trvalého poškození půdy a ostatních ekosystémů – zkrátka zachovat půdu a její plodnost i pro další generace. K tomu je nutné více přemýšlet o tom, jak se k půdě chovali naši předci, protože ti byli v tomto ohledu úspěšní a díky nim máme na čem hospodařit. Jak jsem zmiňovala, my díky chovu skotu vracíme půdě živiny nazpět a ta se nám pak pravidelně odměňuje skvělou úrodou. Pokud to vyjádřím v peněžní terminologii: dlouhodobě udržitelné znamená žít z úroků a nespotřebovávat přitom podstatu.

Zavádíte nějaké moderní metody ekologického zemědělství?

Myslím si, že rozdíly mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím se dnes už stírají. My jsme konvenční zemědělci, ale přírodu určitě netrávíme. Máme dobrou půdu a udržujeme ji. Příroda je náš hlavní obchodní partner, a musíme s ní proto spolupracovat, ne proti ní bojovat.

Využíváte nějaká řešení z oblasti internetu věcí nebo jiné pokročilé technologie?

Již několik let využíváme nejmodernější technologie především v oblasti setí a péče o půdu, například přesné GPS navigace v traktorech nebo třeba technologii přesného hnojení. Máme také podrobný přehled o tom, v jakém stavu se naše pole nachází. Co se týče využití senzorů, samozřejmostí jsou u nás například čidla v silech s obilím, která hlídají vlhkost a škůdce.

Inovujeme i v oblasti živočišné výroby. Například v roce 2020 jsme začali zjišťovat březost krav ze vzorku mléka. Jedná se o velmi jednoduché, neinvazivní a přesné zjištění, které nám velmi usnadňuje práci.

Technologie jsou nám bezesporu velkým pomocníkem, ale stále je potřeba dbát především na lidskou práci a nespoléhat se pouze na přístroje.

Jak váš podnik ovlivnila pandemie?

Pandemie nám zkomplikovala práci především při shánění sezónních zaměstnanců. Dalším problémem byly měnící se makro i mikro ekonomické podmínky, kvůli kterým došlo i k narušení dlouhodobých obchodních vztahů. Znovu zdůrazním, že zemědělství je obor, který se ani během pandemie nedá a nesmí zastavit. Problémy nám navíc nepůsobila jen nákaza, ale i nestálé a extrémní počasí.

Máte nějaká pojištění? Co vám přináší?

Využíváme asi všechna dostupná podnikatelská pojištění, která vás napadnou. Máme pojištěné kompletně všechno, včetně budov, polí, plodin a celé živočišné výroby. Před pár lety nám vznikla škoda na cibuli a díky pojistce, kterou máme sjednanou u Generali České pojišťovny, se nám spolehlivě pokryly všechny vstupní náklady.

Jak byste ohodnotila obecně stav českého zemědělství a kvalitu produktů?

Jsem přesvědčená, že české zemědělství je na vysoké úrovni, co do kvality a zdravotní nezávadnosti produktů. Jsme na tom v porovnání s ostatními evropskými zeměmi velmi dobře, například i z hlediska míry užívání pesticidů.

Jako velký problém vidím dotace, které deformují trh a dělají neplechu. Dotační politika zrušená nebude, ale kdyby ano, byl by to podle mě krok kupředu.

Další problémy přináší i označení „bio“. Produkty, které jsou takto označené, se často dováží ze zahraničí, a tak nejen že spotřebitel kupuje produkt, který má už za sebou dlouhý transport, ale přispívá tak i k větší zátěži životního prostředí, která s převážením potravin nutně souvisí. Přitom by si mohl koupit lokální produkt vypěstovaný a sklizený českýma rukama, dodaný na stůl pár hodin po sklizni.

Jaká je podle vás budoucnost zemědělského sektoru, u nás i ve světě?

Budoucnost českého zemědělství nelze oddělovat od budoucnosti zemědělství evropského, která je rámcována Společnou zemědělskou politikou.

Měla jsem tu čest loni vystoupit na konferenci evropské platformy FFA (Forum for the Future od Agriculture). Tématem konference, která byla organizovaná pod záštitou portugalského předsednictví Rady Evropské unie a na které vystupovaly i takové osobnosti jako Janusz Wojciechowski, evropský komisař pro zemědělství, nebo Julien Denormandie, francouzský ministr zemědělství, byla diskuze nad Společnou zemědělskou politikou. Byla jsem tedy ráda, že jsem se mohla vyjádřit k národním strategickým plánům, k dopadům strategií Green Deal na zemědělce nebo ke specifikům českého zemědělství.

Uvedla jsem mimo jiné, že byť jsou národní strategické plány teprve v přípravě, již teď vidím, že tyto plány jsou extrémně ambiciózní a mám velké obavy, jaké budou mít dopad na zemědělskou praxi. Je až alarmující, že k předloženým strategiím chybí posouzení dopadů. Obávám se, že dojde k propadu zemědělské produkce, tedy i k propadu exportu. Jednoduchými počty pak dospívám k závěru, že dojde k prudkému propadu příjmu zemědělců. Svět je totiž opravdu globalizovaný, a pokud omezíme přísnými opatřeními domácí produkci, producenti z Asie trhy okamžitě obsadí levnější, ale nejspíš také méně kvalitní produkcí, která nebude brát ohled na životní prostředí. Tím bychom udržitelnost opravdu nezajistili.

Jaké máte s družstvem plány do budoucna?

Naší vizí je silný, stabilní a dlouhodobě udržitelný podnik. Naší činností spoluvytváříme ráz krajiny, ovlivňujeme místní ekosystém, životní a sociální podmínky v regionu. Proto je pro nás důležité být v souladu s přírodou i lidmi, protože bez nich by naše podnikání nebylo možné.